Stát opět přišel o možnost stoprocentně ovládnout telekomunikační firmu ČD - Telematika. Už potřetí během posledních čtyř let. Čáru přes rozpočet politikům a státním úředníkům tentokrát udělal minoritní akcionář Telematiky, olomoucký miliardář Pavel Hubáček, který se nakonec rozhodl, že svůj zhruba třicetiprocentní podíl odprodá skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Informace o prodeji, zveřejněná ve středu, zhatila plány vládních představitelů, kteří chtěli, aby akcie telekomunikační firmy získaly České dráhy, které nyní drží podíl přes 70 procent. Případně že by se nabyvatelem všech akcií mohla stát Správa železniční dopravní cesty, což podporoval i ministr dopravy Dan Ťok.

Pro mnohé překvapivé Hubáčkovo rozhodnutí je údajně reakcí na informace, které nedávno přinesly HN, když upozornily na důvěrné vazby olomouckého miliardáře se světem politiky. Konkrétně na vazbu s Jaroslavem Faltýnkem z hnutí ANO.

Sám Hubáček se k tomu dosud nevyjádřil, na žádný z dotazů dosud nereagoval.

HN v dubnu upozornily na blízký vztah Hubáčka s druhým mužem Babišova hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem. A zároveň na to, že velmi významnou roli při předchozích dvou neúspěšných státních pokusech o ovládnutí ČD - Telematiky hráli Faltýnkovi blízcí kolegové a spolupracovníci. Konkrétně bývalý náměstek ministra dopravy a nyní poslanec za ANO Milan Feranec a také přerovský advokát Květoslav Hlína.

Jak HN potvrdilo několik pamětníků z řad podnikatelů, poradců, manažerů Českých drah i vysokých ministerských úředníků, Feranec s Hlínou byli přímo u toho, když se České dráhy v roce 2014 nechaly předběhnout v boji o minoritní podíl tehdy držený podnikatelem Davidem Knopem-Kostkou. A oba dva podle očitých svědků jednali neúspěšně za stát (České dráhy) i v roce 2016, kdy tentýž podíl držela a nakonec prodala firma Dial Telecom.

Právě od ní akcie koupil Hubáček, údajně za cenu 400 až 600 milionů korun.

Celá kauza vyvolala otázky, zda neúspěch státních vyjednavačů byl dán pouze jejich nezkušeností s podobnými transakcemi, jak si část svědků myslí, nebo zda svým jednáním úmyslně nenahráli "konkurenčnímu" soukromému investorovi.

České dráhy měly v posledních týdnech zájem i od Hubáčka akcie vykoupit, ale ten nakonec dal přednost PPF. Olomoucký miliardář se prý obával, aby při dalším přetřásání politických vazeb neutrpěla pověst jeho a jím vlastněné skupiny Unicapital, do níž patří i banka Creditas.

Podle jednoho ze zdrojů došel k závěru, že jakýkoliv kontrakt, který by teď se státem uzavřel, "bude stejně zpochybňován".

A Kellnerova PPF se nakonec pro něj jevila jako nejpřirozenější kupec. Už v minulosti totiž o Telematiku, jejíž největší hodnotu představuje celorepubliková síť optických kabelů vedených podél železničních tratí, Kellner usiloval. Nejspíše i kvůli tomu, že ve stejném oboru podniká společnost Cetin, jednička na trhu, kterou nejbohatší Čech ovládá.

Ťok: Hrozba rituální popravy

Celou tuto záležitost lze vnímat jako další selhání státu, který už několik let marně usiluje o to, aby měl svou vlastní telekomunikační firmu, jež by mohla sloužit celému státnímu sektoru. Ministr dopravy Dan Ťok ale soudí, že nákup akcií státem v tuto chvíli nebyl dost dobře možný.

"Dobře víte, že kdyby někdo dnes ve státní správě schválil nákup podílu v Telematice za cenu, za kterou ho koupila PPF, tak ho novináři rituálně popraví a policie ho bude vyšetřovat za škodu velkého rozsahu," uvedl pro HN Ťok, aniž by ale o ceně transakce řekl cokoliv bližšího.

Chyba se podle ministra stala už v roce 2014, přičemž pomalu končící šéf resortu z toho viní především bývalého šéfa Českých drah Daniela Kurucze, který "podíl nekoupil od původního vlastníka" Knopa-Kostky. Ten za něj v dopise žádal "jen" 198 milionů korun, podle informací HN se ale zástupci státu tehdy oháněli jistým posudkem, jehož výsledný odhad byl nižší.

Případ vyšetřovala i policie, nakonec byl odložen. České dráhy žádné své selhání nevidí, ani při aktuální změně minoritního akcionáře. Mluvčí Radek Joklík uvádí, že když státní firma nedávno zaznamenala zprávy o tom, že Hubáčkova skupina Unicapital hodlá svých 29,04 procenta akcií prodat, aktivně ji prý oslovili s tím, že by o případném prodeji chtěli být informováni. "Nebyli jsme však v této věci osloveni a odkoupení posledního menšinového podílu nám nebylo nabídnuto," uvádí Joklík s dovětkem, že soukromý subjekt si se svým majetkem může dělat cokoliv.

HN oslovily i poslance za ANO Milana Ferance, který nadále zůstává šéfem dozorčí rady Českých drah i ČD - Telematiky, ačkoliv ministr dopravy v dubnu prohlásil, že v těchto drážních funkcích skončí (stejně tak, že jeho resort přestane spolupracovat se zmíněným advokátem Hlínou). Ani Feranec prý o dojednávaném obchodu mezi Hubáčkem a PPF nic netušil. Znovu opakuje, že České dráhy zhruba před měsícem Hubáčkovu firmu oslovily s nabídkou možného jednání o odkupu. "Rozhodli se jinak, víc o tom nevím. Pro České dráhy a ČD - Telematiku se změnou menšinového akcionáře nic nemění," domnívá se Feranec.

Čeká se na PPF

Zatím Feranec nedokáže říct, zda úsilí státu a Českých drah o koupi minoritního podílu bude pokračovat a zda tedy bude zahájeno další jednání, tentokrát s PPF.

"Hlavně musí říct PPF, jaké má představy," domnívá se poslanec blízký Jaroslavu Faltýnkovi.

Kellnerova firma se však zatím nevyjádřila, jaké má s nakoupeným podílem plány, zda naopak nechce odkoupit majoritní podíl od Českých drah a firmu zcela ovládnout (což by ale bylo zřejmě těžko obhajitelné před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže). Mluvčí PPF Zuzana Migdalová HN odvětila, že tyto informace nezveřejňují.