Technologické společnosti jako Booking.com, Uber, Airbnb, Google či Facebook samy sebe nazývají platformami. Nejde ale jen o zálibu ve slangu užívaném v kalifornském Silicon Valley, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pojmenování platforma je dílem právníků. Umožňuje totiž technologickým firmám bez postihu tvrdit, že nejsou tím, čím doopravdy jsou.

Uber může donekonečna opakovat, že je správcem aplikace pro sjednání individuální dopravy, a nikoliv taxikářskou firmou. Podobně mohou Airbnb a Booking.com říkat, že jen poskytují nástroje pro vyhledání ubytování, přestože ve skutečnosti jde o novodobé turistické kanceláře a hotelové řetězce. Díky kouzelnému slůvku platforma nejsou Google ani Facebook mediálními společnostmi, ačkoliv obě dělají přesně to. V digitální éře poskytují celosvětový prostor pro zveřejnění textů, obrázků, fotografií či videí a prodávají k nim reklamu.

Slovo platforma zkrátka technologickým firmám umožňuje vydělávat bez zátěže pravidel, podle kterých musí fungovat jejich konkurenti, kteří nezakrývají, čím jsou a co dělají. Je neuvěřitelné, že veřejnosti z velké části mimikry a lži technologických firem nevadí. Něco podobného by totiž nikdy neskousli v případě jakékoliv jiné firmy, která není pod ochranou čehosi, co nelze nazvat jinak než poblázněním z křemíkového údolí.

Umíte si představit, co za protesty veřejnosti a kritiku médií by sklidil například McDonald’s, kdyby o sobě jednoho dne prohlásil, že už není provozovatelem restaurací rychlého občerstvení, ale správcem platformy zprostředkovávající prodej jídla a nápojů bez jakékoliv odpovědnosti za jejich kvalitu a zdraví strávníků? Co by se stalo letecké společnosti, která by chtěla fungovat jako provozovatel platformy spojující cestující a piloty s letadly? Nejsou-li Facebook a Google mediální společnosti, proč vydavatelstvím neplatí za obsah, který od nich získávají, aby jej na svých platformách mohly šířit dál?

Technologické firmy se vyhýbají odpovědnosti. Mohou tak snadněji a bez zbytečných nákladů růst. Je levnější platit právníky, kteří umí ubránit jejich status platformy, než plnit podmínky, včetně tiskového zákona nebo pravidel pro hotely, turistické kanceláře či veřejné dopravce.

Odvaha a drzost technologických firem jsou někdy zarážející. Příkladem je společnost Booking Holdings, která provozuje platformu Booking.com umožňující klientům známkovat hotely podle spokojenosti s jejich službami a kvalitou. Přestože Booking.com díky těmto komentářům zjistí, že některé hotely opakovaně zveřejňují fotky pokojů, jež neodpovídají realitě, dál ubytování v těchto zařízeních nabízí. Důvodem je, že Booking.com jako platforma nenese žádnou odpovědnost za to, co o sobě hotely zveřejní. Platforma dokonce na vlastním webu v sekci „Všeobecné podmínky pro služby cestovního ruchu“ uvádí, že „není odpovědná (a vzdává se jakékoliv odpovědnosti) za používání, platnost, kvalitu, přiměřenost, vhodnost, dostupnost a aktuálnost služeb cestovního ruchu“.

Proč tak Booking.com činí, je zjevné. Musí nabídnout co nejvíc hotelů. Kdyby ty, které klamou klienty, z nabídky odstranil, přišel by o zdroj příjmů z poplatků. Jako platforma Booking.com sice nelže, ale měl by nést odpovědnost za lži těch, které na svou platformu pouští.

Tento text je součástí pravidelného newsletteru Peníze podle Leoše Rouska, k jehož bezplatnému e-mailovému odběru se můžete přihlásit níže.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru