Lidé na celém světě každou vteřinu spotřebují 160 tisíc plastových sáčků, ročně tedy přibližně pět bilionů. Z toho jen necelé jedno procento se vrátí do oběhu prostřednictvím recyklace, zbytek se hromadí v životním prostředí, uvádí server The Word Counts.

I když je nutné údaje o produkci plastových sáčků brát s určitou rezervou, protože čísla se u různých zdrojů značně liší, není pochyb o tom, že plastů začíná být v přírodě trochu moc − tím spíš, že sáčky představují jen malý podíl všech odpadů z umělých hmot. Podle publicisty a experta Iana Johnstona z britského on-line deníku The Independent představuje zaplavení ekosystému těmito látkami nekontrolovaný experiment v globálním měřítku.

Přitom igelitový sáček se rozloží nejdřív za čtvrt století, PET lahev za jedno až pět století, u polystyrenu to jsou celá tisíciletí. Je možné, že některé umělé hmoty se samovolně nerozloží nikdy.

Plastová civilizace

Great Pacific Garbage Patch

◼ Velká tichomořská odpadková skvrna je oblast mezi Kalifornií a Havají s obrovskou koncentrací mořského odpadu, kterou zde vytvořily oceánské proudy. Skládá se z úlomků různých plastů a chemických kalů.

Rozloha v současnosti činí 1,6 milionu kilometrů čtverečních, což je dvojnásobek plochy Texasu či trojnásobek Francie.

◼ Ekologové v roce 2017 navrhli prohlášení znečištěné oblasti za území nového státu s názvem The Trash Isles (Ostrovy odpadků). Jeho čestnými občany jsou například bývalý viceprezident USA Al Gore, britská herečka Judi Denchová či běžec Mohamed Farah.

Je to ale také problém ekonomický, protože okolo roku 2050 má výroba plastů spotřebovat pětinu produkce ropy, tedy neobnovitelného zdroje, který nejspíš bude stále dražší.

Oceán plný plastů

Od 50. let, kdy se plastické hmoty začaly ve velkém využívat, jich lidé vyrobili 8,3 miliardy tun. Z toho jen devět procent jich bylo recyklováno. Čtyři pětiny leží na skládkách, volně pohozené v přírodě, ale nejčastěji končí v řekách, jezerech a oceánech. V Pacifiku se z plastů vytvořil plovoucí ostrov trojnásobné velikosti Francie a stále roste.

Podle studie Světového ekonomického fóra bude okolo roku 2050 celková hmotnost plastového odpadu v oceánech odpovídat váze všech mořských ryb dohromady.

Ještě nebezpečnější ale je to, co není vidět.

Plast se v mořské vodě vlivem její chemické agresivity, mechanických vlivů a slunečního záření rozpadá na mikročástice, které se začleňují do potravního
řetězce − a dříve nebo později končí na našich talířích a v našich nápojích.

Ale nejen to: dostávají se také do vzduchu, který dýcháme, uvolňují se z oděvů ze syntetických vláken, nacházejí se v kosmetických přípravcích či hnojivech… A jsou všude − vědci jejich vysokou koncentraci zjišťují i v Antarktidě nebo u pobřeží osamělých pacifických ostrovů.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Co dělají plastové odpadky s oceány?
  • Jaké jsou možnosti recyklace?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se