Nesou vinu na rostoucích cenách nájmů a bytů, jejich provozovatelé neplatí daně a do center měst ženou turisty, kteří dělají v bytech nepořádek. Výčet negativních jevů, které kritici předhazují platformám pro krátkodobé ubytování typu Airbnb, je dlouhý. I kvůli nim chtějí zástupci státu krátkodobé pronájmy silněji zregulovat.

O větší regulaci krátkodobého pronájmu usilují vedle zákonodárců a ministerských úředníků i města. Mezi nejvíce exponované patří v tomto ohledu centrální části hlavního města. V úterý se kvůli regulaci sdílené ekonomiky sešli v Praze zástupci zájmových organizací a státu na konferenci On-line platformy v ubytovacích službách.

Jedním z témat bylo i poskytování dat městům ze strany platforem. Díky sdíleným datům by pak státní orgány mohly lépe kontrolovat, zda jednotliví poskytovatelé skutečně plní všechny povinnosti a platí daně.

3,5 tisíce

bytů se nabízí v Praze 1 na platformě Airbnb. Poplatky však radnici platí jen 500 vlastníků nemovitostí.

Vyžadované sdílení dat částečně naráží na evropskou směrnici, která se týká takzvaných služeb informační společnosti. Po nich ale samosprávy data vyžadovat nemohou, zmínil na konferenci Jan Havlík, ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Služby informační společnosti jsou typicky nákupy přes e-shopy. Podle některých názorů tuto definici, tedy poskytování služeb na dálku a elektronicky, splňují i platformy sdílené ekonomiky. Sdílení dat přitom podle Havlíka nemohou samosprávy od poskytovatelů služeb informační společnosti vyžadovat.

Podle Havlíka na rozdíl od Uberu, který označil Soudní dvůr Evropské unie za přepravní společnost, Airbnb definici poskytovatele služeb informační společnosti splňuje. Variantou pro samosprávy tedy je, aby se s velkými hráči sdílené ekonomiky dohodly, že jim informace poskytnou provozovatelé portálů dobrovolně. Dohnat je k tomu může i hrozba radikálnějšího řešení ze strany měst.

Jak evropská města krotí Airbnb

Palma de Mallorca

Hlavní město ostrova Mallorca a autonomní oblasti Baleárských ostrovů zakázalo v dubnu prakticky ve všech bytech ve městě pronájem turistům. Už předtím za pronájem "nelegálních bytů" pokutovalo server TripAdvisor, píše španělský El País.

Berlín

Německé hlavní město v roce 2016 poskytování krátkodobých pronájmů úplně zakázalo. Letos v březnu pravidla opět o něco povolilo, pronajímat své byty mohou majitelé však jen maximálně po 90 dnů v roce. To přitom vlastníkům prakticky znemožňuje využití bytů ke komerčním účelům v hotelovém stylu.

Paříž

Otázku sdílení dat vyřešilo francouzské hlavní město po svém. Provozovatelé krátkodobých pronájmů se musí nejprve zaregistrovat u města, než vůbec svůj byt nabídnou na platformách typu Airbnb. Pařížský magistrát proto podle agentury AFP loni v prosinci Airbnb požádal, aby zhruba tisíc nezaregistrovaných bytů ze své nabídky odstranilo.

Sdílení dat přitom města vyžadují. Takovýto požadavek například vznesl minulý týden pražský radní odpovědný za kulturu Jan Wolf: "Chceme, aby stát mohl získávat informace od zprostředkovatelů sdíleného ubytování o provedených transakcích, což je klíčové pro kontrolu tohoto podnikání."

Pro sdílení dat ze strany provozovatelů se vyslovil i Václav Stárek ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. "Já to považuji za klíčový bod," řekl na konferenci zástupce hoteliérů. Stárek také zmínil, že i když krátkodobé pronájmy konkurují hotelům, nevztahují se na ně stejná opatření jako na hoteliéry.

Částečně tento nesoulad může odstranit novela zákona o místních poplatcích, kterou začátkem dubna poslalo do vnějšího připomínkového řízení ministerstvo financí.

Místo dvou různých poplatků za ubytování, z nichž jen jeden mohla města vyžadovat i po poskytovatelích krátkodobého pronájmu, zavádí pro oba typy ubytování jednotný poplatek z pobytu.

Návrhy na silnější regulaci Airbnb však nemíří jen směrem vyšších daní či jiných požadavků na samotné pronajímatele a platformy pro nabízení bytů. Nezávisle na sobě chtějí pražský radní Karel Grabein Procházka (ANO) a pirátská strana posílit pravomoci vlastníků bytů, kteří žijí v jednom domě spolu s provozovateli krátkodobých pronájmů.

Dnes mohou společenství vlastníků jednotek svému sousedovi zakázat provozování Airbnb jen v případě, že se na něm shodnou jednohlasně. Provozovatel Airbnb tedy může rozhodnutí blokovat.

Procházka proto navrhuje, že by sdružením měla nyní stačit buď většina, nebo alespoň 60 či 70 procent hlasů všech majitelů bytů. Změna by se však podle něj měla prosadit na státní úrovni. Podobným směrem míří i návrh pirátů.