Společnost Universal Robots je relativně mladá, můžete ji krátce představit?

Universal Robots je dánská firma se sídlem v Odense. Byla založena v roce 2005 s vizí změnit dosavadní přístup k automatizaci a robotizaci a zpřístupnit je uživatelům všech velikostí napříč všemi průmyslovými odvětvími. A v roce 2008 uvedla jako první na světě na trh novou kategorii robotů, která se nazývá kolaborativní roboti, koboti. V současné době jsme celosvětově vedoucí firmou v oblasti kolaborativní robotiky zhruba s 58procentním podílem na trhu. Celosvětově jsme jich nasadili více než 20 tisíc. V roce 2017 jsme dosáhli růstu tržeb 72 procent, což znamená, že rosteme procentně rychleji, než je odhadovaný celosvětový růst trhu kolaborativních robotů.

Celosvětově máme více než 400 zaměstnanců. Z naší pražské kanceláře řídíme obchod Universal Robots v rámci střední a východní Evropy, která je velmi dynamickým a rychle rostoucím trhem.

Na trhu s kolaborativními roboty působí mnoho známých firem, jako jsou například ABB, Kuka... Kdybyste měl říci, co je vaší konkurenční výhodou, co by to bylo?

Firma Universal Robots přišla s kolaborativními roboty jako první na světě. Konkurenci, jakou jsou společnosti ABB, Kuka, Fanuc a řada dalších, vítáme a jsme rádi, že se k Universal Robots přidalo několik dalších výrobců jak z oblasti tradiční robotiky, tak nově vznikajících firem, které se zabývají pouze kolaborativní robotikou. To potvrzuje, že naše vize, s kterou jsme tento trh začali utvářet, je správná a do budoucna představuje zásadní a velmi perspektivní, rychle rostoucí oblast.

Naší konkurenční výhodou je, že jsme stále minimálně o krok napřed před ostatními, a to jak v oblasti vlastního vývoje, tak co se týče podílu na trhu. Naše chápání kolaborativní robotiky je totiž podstatně širší, než jak k ní přistupují ostatní výrobci. Je tomu tak i z toho důvodu, že kromě problematiky bezpečnosti, která je při spolupráci člověka s roboty samozřejmě zásadní, přidáváme další klíčové prvky, které mají zásadní přínosy pro naše zákazníky.

Jde například o snadné a intuitivní programování či ovládání, které usnadňují návrh i zavádění robotických aplikací či automatizaci jednotlivých operací v podstatě komukoli, rychlé uvedení aplikace do provozu, flexibilitu, nízkou hmotnost a samozřejmě velmi rychlou návratnost investice.

Nelze samozřejmě nezmínit unikátní ekosystém UR+, což je platforma sdružující výrobce produktů certifikovaných a snadno integrovatelných s našimi kolaborativními roboty, a usnadňující tak rychlé a efektivní implementace robotických aplikací.

Popularitu si také získala naše on-line vzdělávací platforma UR Academy. Zde může kdokoli zdarma získat základní znalosti v oblasti kolaborativní robotiky, programování aplikací a bezpečnosti. V loňském roce si tímto programem prošlo více než 20 tisíc zájemců.

Které průmyslové sektory jsou s adopcí kolaborativních robotických systémů nejdále a proč?

Tradičně nejdále je automobilový průmysl, a to nejen z pohledu koncových výrobců automobilů, kolaborativní robotika má pevné místo v celém dodavatelském řetězci. Automotive je průmyslové odvětví s nejvyšší hustotou robotizace, a tím pádem i nejvyšší úrovní adopce kobotů.

V tuto chvíli však vidíme masivní nárůst i v ostatních průmyslových odvětvích, jako je například potravinářství, výroba nábytku, ale i zpracovatelský průmysl, farmacie nebo plastikářství. Koboti se tedy rozšiřují průřezem přes všechna průmyslová odvětví.

Zajímavé je, že poměrně dramaticky roste poptávka po robotech v oblasti malých a středně velkých firem. To je oproti několika letům zpátky zásadní změna, protože tehdy byla robotizace výsadou zejména velkých korporací. V tuto chvíli jsou tedy koboti nasazováni v oblasti SMB, což je nejen klíčový segment trhu, ale zároveň i potvrzení trendu tzv. demokratizace automatizace.

Nedávno jste se podíleli na zavádění kobotů v automobilce PSA Group. O co šlo? Jakou škálu benefitů tento krok automobilce přinese? Týkalo se to i českého závodu?

Ano, společnost PSA patří k významným zákazníkům Universal Robots. Zhruba před třemi týdny (rozhovor byl natáčen 28. března 2018, pozn. redakce) byla zveřejněna případová studie nasazení kobotů v PSA (Peugeot a Citroën) ve francouzské továrně v Sochaux. V PSA vyvinuli v rámci projektu Excellent Plant velmi zajímavou montážní aplikaci. Jedním z významných přínosů, které byly v případové studii zveřejněny, byla úspora výrobních nákladů díky automatizaci jednoho montážního procesu. Sám Peugeot uvádí úsporu v rozsahu dvou až osmi eur na jeden automobil, což při produkci stovek tisíc aut ročně (pouze v této továrně) představuje zásadní ekonomický přínos. Dalšími přínosy tohoto projektu jsou dále zefektivnění procesu montáže, zajištění konzistentní úrovně kvality a samozřejmě zlepšení ergonomie práce operátorů, kteří s koboty spolupracují.

Slavoj Musílek (48)

absolvoval ČVUT se specializací na technickou kybernetiku. Na postu generálního ředitele pro střední a východní Evropu ve společnosti Universal Robots je od roku 2015. Slavoj Musílek působí na trzích ve střední a východní Evropě dlouhodobě a má bohaté zkušenosti s řízením obchodu ve velkých firmách jako Hewlett-Packard, Computer Associates, Juniper Networks a Rockwell Automation. Mezi jeho hlavní koníčky patří fotografování, špičková gastronomie a zážitkové cestování.

V českém TPCA v Kolíně v tuto chvíli není tato technologie nasazená, ale například trnavská továrna PSA naše roboty využívá v jiných aplikacích. Předpokládáme, že projekt, který byl zaveden ve francouzské továrně PSA, bude dál rozšiřován i do dalších továren koncernu, a to nejen v rámci této jedné konkrétní aplikace.

Máte další zkušenosti s českými zákazníky? Které hlavní přínosy zákazníky zajímají, jaké budou nejfrekventovanější důvody pro zavádění kobotů?

Základních parametrů pro volbu kobotů je několik. Především jde o zvyšování efektivity výroby a produktivity a efektivnější využití pracovní síly, což souvisí samozřejmě s nedostatkem volné pracovní síly na trhu.

Nasazování kobotů má zásadní dopad i na zvyšování míry kvality výroby a zajištění její konzistentní úrovně. Dalším rozhodujícím faktorem je rychlost návratnosti investice. Jak jsme již zmiňovali, významný růst poptávky zaznamenáváme v segmentu malých a středních firem a Česká republika není výjimkou.

Oproti předchozím letům se situace na českém trhu změnila - otázkou již není, zda se automatizace v tomto segmentu vyplatí, protože bez automatizace je zásadně ohrožen růst a konkurenceschopnost na trhu, ale otázkou je, jak automatizovat co nejefektivněji a s co nejrychlejšími výsledky. Právě zde hrají a budou hrát kolaborativní roboti zásadní roli.

Z čeho všeho, z jakých komponentů, se skládá robotický systém?

Zde samozřejmě záleží na tom, co všechno do robotického systému zahrneme, jestli půjde pouze o koboty od naší firmy Universal Robots, nebo o celou aplikaci. Robotický systém se totiž skládá z robota samotného a k tomu ještě z periferií, které jsou pro danou aplikaci potřeba. Jde o různé uchopovače, jsou nasazovány i různé kamerové zobrazovací (vision) systémy. Svoji roli hraje integrace se spolupracujícím strojem, například při spolupráci s obráběcím strojem při zakládání nástrojů nebo materiálu, se svařovacími systémy, dále v případě potřeby se zbytkem celého výrobního procesu, což znamená až integraci s nadřízenými řídicími systémy. Liší se to aplikace od aplikace.

Můžete tedy na závěr nastínit blízkou budoucnost tohoto oboru v horizontu dvou až pěti let? Jak by podle vás mohla vypadat příští generace kobotů?

V tomto krátkodobém horizontu očekáváme jejich další masivní nasazování v oblasti malých až středně velkých firem. Jde o významný posun, avšak dochází k němu už teď a předpokládáme, že se tento trend bude zrychlovat. Zároveň myslím, že bude docházet k nasazování kolaborativních robotů i v ne úplně standardních odvětvích, například ve zdravotnictví, sociální péči apod.

Právě zde mohou kolaborativní roboti v budoucnosti přinést významnou přidanou hodnotu. Představte si jen jejich pomoc při rehabilitaci člověka v situaci, kdy máme nedostatek rehabilitačních pracovníků. Nebo u sociální péče při obsluze fyzicky handicapovaných či jinak postižených lidí.

V tuto chvíli se bavíme o zcela jiných parametrech a přínosech - na rozdíl od tvrdě ekonomických měřítek klíčových zejména ve výrobních podnicích se zabýváme pojmy, jako je kvalita života a podobně.

 

Rozhovor byl publikován v dubnovém vydání magazínu ICT revue.