Americký právník a znalec barů, lihovin a koktejlů David August Embury vystavil přesně před 80 lety jihoamerické vinné pálence pisco ve své knize The Fine Art of Mixing Drinks nelichotivé vysvědčení: "Jiná brandy, již nemohu doporučit, je z Peru a je známa jako pisco. Její zrání se odehrává v hliněných hrncích nebo džbánech, nikoliv v dřevěných soudcích. Někdo mi řekl, že je v Peru velmi populární, což je ostatně jeden z důvodů, proč jsem docela spokojen s tím, že zůstávám ve Spojených státech." Krapet to přehnal. Gary Regan, člen uznávaného světového barmanského topkomanda, se nechal slyšet, že to bude Pisco Sour (pisco, limetová šťáva, cukrový sirup, trochu bílku, tři kapky angostury navrch), jenž jednou vytlačí Mojito (popisu netřeba) do říše zapomnění.

Název brandy je inspirován snad hliněnými nádobami, v nichž odpočívá, nebo ptáčky obývajícími Kordillery či stejnojmenným peruánským přístavem oblíbeným kdysi pašeráky. Pálenka z povolených odrůd révy vinné se destiluje na 40−48 % objemových alkoholu, přičemž ředění vodou není povoleno (sympatické). Zásadně se nedává zrát do dřevěných sudů; pokud odpočívá, pak v nádobách z materiálů, jež s destilátem nereagují.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se