Podmínky pro čerpání investičních pobídek se mají změnit. Po letech kritiky, že vedou ke vzniku závodů s nižší přidanou hodnotou a zaměstnávají spíše levnou pracovní sílu, se rýsuje konkrétnější podoba nového nastavení pobídek. Profitovat z toho mohou malé a střední české firmy nebo podniky, které se zabývají technologiemi.

"Odkloníme se od dosud běžného lákání investorů. Jasně říkáme, že prioritou jsou high-tech věci a princip Průmyslu 4.0," uvedla v rozhovoru pro HN Silvana Jirotková, nedávno jmenovaná šéfka CzechInvestu, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Samotná agentura pro podporu podnikání a investic by se podle Jirotkové měla více zaměřit i na podporu start-upů, což je oproti dosavadnímu fungování agentury poměrně výrazná změna. CzechInvest by se tak mohl postavit do role instituce, která podporuje rychle se rozvíjející malé firmy na národní úrovni.

Nová pravidla pro pobídky

Přesné parametry investičních pobídek nejsou v tuto chvíli známé. Podle informací HN půjde o soubor několika podmínek − tou hlavní má být, aby alespoň 80 procent pracovníků v podniku, který podporu od státu získá, mělo mzdu minimálně tak vysokou, jako je průměr v kraji, kde firma působí.

10,7 miliardy

korun byla v roce 2017 výše investičních pobídek od státu pro celkem 74 projektů.

960 miliard

korun je výše investic, hlavně zahraničních, které CzechInvest přilákal od svého vzniku. Největší z nich byla stavba nového závodu korejské automobilky Hyundai v Nošovicích za 34,4 miliardy korun.

Dalším ukazatelem zřejmě bude podíl výdajů určených na výzkum a vývoj na celkových výdajích podniku či určité procentuální zastoupení vysokoškoláků ve firmě.

"Vyšší podíl výdajů na výzkum na celkových výdajích firmy by měl zaručit, že společnost do Česka přinese výrobu s vyšší přidanou hodnotou," souhlasí s plány agentury Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Investiční pobídky v Česku fungují od roku 1998. Za čtvrtstoletí existence zprostředkoval CzechInvest investice za téměř jeden bilion korun. Jejich cílem bylo vytváření nových pracovních míst. To v období nynější téměř nulové nezaměstnanosti není nutné, podniky navíc mají spíše problém s hledáním nových lidí a není ani dostatek vhodných lokalit pro větší investice.

Podle současných pravidel CzechInvestu mohou podporu od státu získat ty podniky, které zaměstnají alespoň 20 lidí a investují v Česku 50 či 100 milionů korun, dle regionu, a u technologických center alespoň 10 milionů. Jednou z variant finanční podpory je dotace až 300 tisíc korun na vytvoření jednoho pracovního místa.

Kritici upozorňovali, že kvůli vysokým nárokům na minimální investici se o státní podporu nemohly ucházet tuzemské malé a střední podniky a že zisky podpořených firem často odtékaly v podobě dividend pryč z Česka místo toho, aby se reinvestovaly zpět do místní ekonomiky. Původně zamýšlená podmínka, že by podniky, které usilují o investiční pobídku, musely určité procento zisku reinvestovat v Česku, však ze současného návrhu podle zdroje HN vypadla.

Zpracování nového systému investičních pobídek zadala agentuře již v roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky, konkrétně ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (oba ČSSD). V současné době je návrh novely v připomínkovém řízení na dalších ministerstvech.

"Předpokládáme, že by mohl být předložen vládě letos v červnu," řekla mluvčí MPO Štěpánka Filipová s tím, že jeho účinnost ministerstvo čeká od první poloviny roku 2019. Konečné slovo, zda a jak se investiční pobídky změní, ale bude mít parlament.

Vzorové GE Aviation

V minulém roce získalo podle údajů CzechInvestu investiční pobídky od českého státu ve výši 10,7 miliardy korun celkem 74 projektů. Velmi často byly spojené se subdodávkami pro automobilový průmysl. Vůbec největší podporu pak získá rakouská firma Labe Wood, která ve Štětí v severních Čechách postaví novou pilu. Firma investuje celkem 2,7 miliardy korun a pobídka činí 502 milionů.

Jednou z největších přilákaných investic posledních let je korejský výrobce pneumatik Nexen Tire, který v Žatci letos spustí výrobní závod pro Evropu.

Hlavně v posledních dvou letech byla řada podporovaných investic kritizována. Několikrát se například odložilo schválení pobídky pro čínského výrobce plastových interiérů Yanfeng. Naopak symbolem nového směru se stala investice americké GE Aviation do výroby a vývoje turbovrtulových motorů v Česku, ohlášená v roce 2016.

Související