Být ministrem zemědělství ve vládě Andreje Babiše je nevděčná role. Málokdo ví, jak se vlastně jmenujete, a k tomu posloucháte jednu narážku na Agrofert za druhou. Chtěli byste to snad dělat? Podnikatel Jiří Milek, výrobce křupek Bersi, to vzal. Nový rok zahájil snahou o průvan v komunikaci ministerstva. Tím čerstvým větrem, který se prožene tiskovým odborem a vnese do něj novou energii, měla být Mirka Čejková. Bývalá televizní hvězda, oblíbená moderátorka zpráv a talkshow a dnes soukromá podnikatelka v oblasti koučinku, mediálních tréninků a komunikace.

Milek si ji najal jako poradkyni hned v lednu. Proč tak najednou potřeboval externí pomoc? Lidsky se dá pochopit, že chtěl nejspíš vylepšit svou image a vystupování. Když si totiž na YouTube pustíte kousek tiskovky k jeho prosincovému nástupu do funkce, rychle zjistíte, že má ve veřejném projevu rezervy. Své priority četl monotónním přednáškovým hlasem z papíru. Jeho charisma se couralo ještě někde v Šumperku. Kdyby to celé trvalo jen trochu déle, usnul by i Babiš, který stál vedle.

Komunikace s veřejností je přitom důležitou součástí ministerské funkce. Nemáme tu ale tradici kariérních politiků, kteří už jako malí navštěvovali elitní školy a tam šermovali s rétorickými finesami. Většinou se tedy po politických jednáních objeví v čele úřadu člověk, kterému se úplně obrátí život a stane se středobodem každodenního zájmu médií. Lidé, které doteď znal jenom jako divák z televize, po něm najednou chtějí odpovědi, stanoviska a vize. Je přirozené, že stresu z kamer a mikrofonů někdy podlehnou i zkušenější borci. A ani v soukromé sféře zdaleka neplatí, že čím větší podnik řídíte, tím víc jste zvyklí mluvit k lidem.

Přiznat si rezervy v mediálním vystupování je první krok ke zlepšení situace. Problém u Milka je v tom, že vláda Andreje Babiše je v demisi, takže ministrův mandát bude krátký. Snaha o pochopení alespoň základních pravidel komunikace by v tomto světle obstála, zato investice 150 tisíc korun do Mirky Čejkové a smlouva na dalších 180 tisíc měsíčně už ne. Za druhé, ministr si kupuje servis, který má obstarat jeho odbor. A za třetí by se měl stydět za způsob, jakým celou věc vysvětluje. Z prohlášení, které Milek vydal jako reakci na článek MF Dnes o službách Mirky Čejkové, na všechny strany stříká ukřivděnost. Podráží v něm nohy svým vlastním podřízeným − z jeho slov vyplývá, že je považuje za nekvalitní, ale nemůže je vyhodit. Vzápětí tedy přiznává snahu obejít služební zákon a de facto si otevřeně pochvaluje švarcsystém ("práci na IČO považuji za projev úspor"). Nakonec zahraje na babišovskou notu a kritiku prohlásí za účelovou. Radost mít takového šéfa a radost mít takového ministra, který aktivně hledá mezery v platných zákonech. Principy právního státu zase jednou dostaly ránu.

Při pohledu zvenčí se za působení Mirky Čejkové komunikace agrárního resortu nijak dramaticky nezměnila. Intenzita vydávání tiskových zpráv je pořád stejná, celkové pojetí servisu víceméně také. Povaha služeb, v nichž Čejková podniká, by napovídala, že se věnovala spíše koučování ministra. Ale ani tam to na nějaký příznivý vývoj nevypadá. Když je Milek předmětem kritiky, uchyluje se ke kňourání, jak jsou na něj všichni zlí. Začne ukazovat prstem na ostatní. Tedy dělá přesně to, co v profesionální ministerské komunikaci nemá co dělat. V březnu se takhle ohrazoval proti výrokům odcházející ředitelky Státního pozemkového úřadu a teď to dělá zas. Své komunikační nedostatky neodstraňuje, spíš je naopak víří. Dostává vůbec nějaké rady? A pokud ano, poslouchá je?

Zbývá vám ještě 10 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se