Už za necelé tři měsíce představí Evropská komise plán, jak po roce 2020 rozdělovat peníze zemědělcům. Jde o hodně peněz – na společnou zemědělskou politiku jde téměř 40 procent celého rozpočtu EU. Objem dotací se však zemědělcům v budoucnu zřejmě sníží.

Jedním z důvodů je odchod Velké Británie, která patří k největším přispěvatelům do unijního rozpočtu. Před zemědělstvím navíc dostávají přednost jiné výdaje. "Větší zájmy jsou na financování jiných politik než je zemědělství, především obrany a řešení migrace," řekl na středečním jednání zemědělského výboru sněmovny náměstek ministerstva zemědělství Pavel Sekáč.

Členové výboru proto vyzvali vládu, aby se v Bruselu snažila vyjednat udržení stejného rozpočtu zemědělské politiky i za dva roky.

Výraznou změnou pravděpodobně projde také systém, jakým budou stovky miliard eur z Bruselu rozdělovány. Velké zemědělské podniky zřejmě dostanou méně peněz, polepší si naopak malí farmáři. To se nelíbí Česku, které má jedny z největších farem v unii.

"Chceme, aby se ke všem státům přistupovalo spravedlivě," uvedl předseda zemědělského výboru a bývalý vysoký manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek (ANO). Naráží tím na fakt, že zatímco v EU je průměrná rozloha farmy 15 hektarů, v tuzemsku je to 133 hektarů. Jedním z důvodů, proč to tak je, je komunistická kolektivizace zemědělství.

Jedním z možných scénářů je, že by jeden podnik dostával v budoucnu maximálně 100 tisíc eur. Tuzemští zemědělci by tak ročně přišli o několik miliard korun. V současnosti pobírají zemědělci dotace za hektar půdy bez ohledu na to, kolik jí mají a co na ní pěstují.

Změna pravidel by tak významně dopadla na největšího tuzemského příjemce evropských zemědělských dotací, kterým je holding Agrofert, jež do loňského února vlastnil současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Celkem Agrofert hospodaří na více než 100 tisících hektarech půdy.

S takzvaným zastropováním plateb naopak souhlasí Asociace soukromého zemědělství. "EU neútočí na velké farmáře, ale hledá způsob, jak podpořit ty menší. Tomu má pomoci právě zastropování plateb," tvrdí místopředseda asociace Jan Štefl. Dotace by podle něj měly působit spíše jako forma záchrany v případě výpadků produkce, s kterými si velcí farmáři poradí lépe než ti menší.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru