Lidl se snaží posílit na stravenkovém trhu. Dopomoci mu k tomu má nová elektronická karta Naše stravenka, kterou začne v dubnu nabízet dalším zaměstnavatelům. Firmy chce na vlastní kartu nalákat tím, že od nich nechce žádné provize za její používání a restauracím bude účtovat poplatek ve výši 2,5 procenta, což je v současnosti nejnižší provize na trhu.

Společnost Lidl chce k sobě nalákat co nejvíce lidí například tím, že zůstatek na kartě nebude mít na rozdíl od papírových stravenek omezenou platnost využití. Denně navíc půjde z karty čerpat až 1600 korun, což je nejvyšší limit na trhu.

Právě omezený limit stravenek na jeden nákup (řada společností dovoluje použít na jeden nákup maximálně pět papírových stravenek) je největším problémem, který zákazníky trápí. Ve výzkumu MasterCard ho za největší potíž označilo 72 procent respondentů. Zhruba stejnému podílu lidí vadí také to, že podniky nevracejí na stravenky hotovost, a téměř polovině zákazníků vadí, že stravenky zatěžují peněženku.

Stravenky Lidlu za rok jejich působení využívá 20 tisíc zaměstnanců Lidlu a Kauflandu ve více než 360 jejich obchodech a 4000 restauracích v Česku. Stravenky také využívají pracovníci dalších 1700 firem, jejich počet však Lidl nechce kvůli konkurenci uvádět.

Ještě masivnější zapojení lidí si však společnost slibuje od podpory dalších partnerů projektu - banky ČSOB, společnosti MasterCard a Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR).

MasterCard může stejně jako ČSOB získat díky nové kartě další klienty. Banka, která bude za zvýhodněných podmínek poskytovat restauracím své platební terminály, se do projektu zapojí navíc tím, že Naši stravenku nabídne svým zaměstnancům, kterých měla na konci roku 2016 přes sedm tisíc. Restauratérům se na projektu vedle možnosti oslovit další zákazníky líbí hlavně to, že ušetří na provizích.

"Naši stravenku podporujeme proto, že je silným hráčem na trhu, a může tak změnit podmínky, při kterých restaurace platí běžně provizi až ve výši sedmi procent," vysvětluje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Stát nyní papírové stravenky ve výši 100 korun dotuje 25 korunami. Firmy, které je svým zaměstnancům rozdávají, za ně jejich vydavatelům platí 103 korun. Restaurace z přijaté stravenky získá 93 korun, desetikoruna tak jde podle Stárka jejímu vydavateli. Soukromá firma tak získá ze státní dotace celých čtyřicet procent.

Elektronické stravenkové karty nejsou na českém trhu novinkou. Vlastní karty vedle papírových stravenek nabízí už několik let společnost Sodexo Benefity nebo Edenred. Loni na trh zaměstnaneckých benefitů vstoupila i investiční skupina Arca Capital s Gusto Kartou a nedávno se zapojila i firma Up ČR (dříve Le Chèque Déjeuner). Elektronickou kartu Benefitku, která vedle stravenek spojuje i volnočasové aktivity, představila loni také společnost SatisPoll.

V Česku nakupuje potraviny na stravenky zhruba 1,3 milionu obyvatel, což je více než 12 procent. Devět procent z nich podle výzkumu MasterCard už stravenkovou kartu využívá a dalších zhruba čtyřicet až šedesát procent by ji rádo nahradilo za papírové poukázky, zbytek pracovníků je s papírovými stravenkami spokojen.

Pro zaměstnavatele jsou stravenky výhodné tím, že patří mezi daňově uznatelné náklady, a to do výše 55 procent hodnoty stravenky (tuto částku si lze odečíst ze základu daně). Zbývajících 45 procent hodnoty stravenky si většinou doplácí zaměstnanec. I to je jeden z důvodů, proč jsou stravenky ve firmách stále nejoblíbenějším benefitem. Podle čerstvého průzkumu jsou atraktivní pro tři čtvrtiny zaměstnanců. Šedesát procent oceňuje příspěvek na penzi a více než polovině pracovníků se líbí příspěvky na sportovní a kulturní akce či rekreaci.

Atraktivita jednotlivých benefitů mezi zaměstnanci (zdroj: MasterCard).

Atraktivnost benefitů mezi zaměstnanci.

 

Překážky papírových stravenek.
Související