Odboráři požadují od příštího roku navýšení minimální mzdy o 1500 korun na 13 700 korun. Na tiskové konferenci o tom informoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj se požadavek nevymyká trendu souvisejícímu s růstem průměrných mezd. Zaměstnavatelé se zvýšením minimální mzdy nesouhlasí, volají místo toho po snížení odvodů.

"Je to naprostý populismus a snaha odborů se zviditelnit. Podezíráme odbory, že jim o životní úroveň zaměstnanců s minimální mzdou nejde. Pokud by jim skutečně šlo o to, aby si zaměstnanci za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci mzdově výrazně přilepšili, pak by místo toho prosazovali snížení odvodů," řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Snížením celkové odvodové zátěže by si podle něj mohli výrazně polepšit všichni zaměstnaní lidé.

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé přesáhla 30 000 korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31 646 korun."V přepočtu na euro je hodinová minimální mzda v ČR 2,78 euro (71 korun). Lze tak říci, že ČR má šestou nejnižší minimální mzdu v rámci EU, bez ohledu na způsob přepočtu. Neodpovídá to produktivitě práce ani výkonu české ekonomiky," uvedl Středula.

Navíc předchozí vláda podle něj slíbila, že minimální mzda bude zhruba nad úrovní 40 procent průměrné mzdy. Ta ovšem loni výrazně stoupla, a minimální mzda tak loni tvořila podle odborářů zhruba 38,6 procenta průměrné mzdy. "Takže i z toho důvodu požadujeme nárůst. A hlavně by se mělo vyplácet pracovat," dodal Středula.

Zvyšování minimální mzdy podle komory paradoxně škodí právě zaměstnancům pobírajícím minimální mzdu. Prokázala to podle ní studie Vysoké školy ekonomické z roku 2015. Zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky (snižuje se počet odpracovaných hodin), poté jsou tito zaměstnanci propouštěni. Zvýšení minimální mzdy o 100 Kč způsobuje pokles počtu odpracovaných hodin o 0,6 procenta u zaměstnanců a pokles počtu zaměstnanců o 0,4 procenta, připomněl Diro.

Související

Naposledy zvýšila minimální mzdu předchozí vláda loni v srpnu. S účinností od ledna letošního roku vzrostla o 1200 korun na 12 200 korun. Odbory tehdy požadovaly přidání o 1500 korun, zaměstnavatelé se klonili k částce 800 korun. Za minimální mzdu pracuje asi 132 tisíc lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců.

Současná vláda v demisi ve svém programovém prohlášení slibuje vytvoření závazných pravidel pro zvyšování minimální mzdy. To dlouhodobě požadují zaměstnavatelé, podle kterých jasná pravidla pro růst pomohou firmám předem odhadnout náklady a připravit se na ně.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru