V indexu finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA) dosáhli Češi i tentokrát jen průměrného výsledku, 56 bodů ze 100. Je to o bod více než v loňském průzkumu. Proti předchozím letům si však lidé začali více peněz odkládat stranou, finanční rezervu si tvoří téměř tři čtvrtiny z nich, informovala asociace v úterý novináře.

Třetina lidí podle průzkumu ale neví, jak dlouho by s ní v případě ztráty příjmu vydržela. Polovina Čechů pak netuší, kolik by měli mít naspořeno na důchod. Momentálně nemá více než třetina dotázaných naspořeno nic.

Znalosti mladších skupin respondentů (do 44 let) jsou slabší, než je tomu u starší generace. Tou vůbec nejohroženější skupinou jsou lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem. Svými znalostmi dosáhli jen na 50 bodů ze 100.

Přestože se finanční gramotnost na středních školách vyučuje od roku 2009 a do rámcových vzdělávacích programů pro základní školy byla zařazena od roku 2013, ve výsledcích respondentů se to zatím neodráží. "Stále platí, že nejlepším učitelem je sám život, navíc těm úplně zásadním postojům a návykům se učíme ve své rodině," uvedla gestorka pro finanční vzdělávání ČBA Helena Brychová.

Dlouhodobě činí Čechům největší problémy praktické otázky, například výhodnost sazby počítané ročně (p. a.), proti sazbě počítané měsíčně (p. m.), správně ji dokáže zodpovědět pouze 36 procent dotázaných. Na 56 procent také netuší, že jejich vklady u tzv. peer-to-peer poskytovatelů půjček nejsou na rozdíl od těch bankovních nijak pojištěny.

Z indexu finanční gramotnosti letos vyplynula i pozitivní zjištění. Podíl lidí, kteří si tvoří finanční rezervy, se proti roku 2017 zvýšil o 13 bodů na 73 procent. Měsíčně si za tímto účelem Češi v průměru odkládají necelých 5000 korun. "Pravděpodobně to souvisí i s vyššími platy, z nichž jsou lidé schopni si v době dnešní ekonomické konjunktury lépe našetřit. Celkově si více stranou odkládají lidé s vysokoškolským vzděláním," uvedla ředitelka průzkumu z agentury SC&C Jana Hamanová.

Znepokojující však je to, že zatímco stoupá počet lidí, kteří si finanční rezervy tvoří, třetina jich víceméně netuší, jak dlouho by s těmito penězi vydržela, pokud by přišla o příjem. Češi míní, že by jejich rychlá rezerva měla činit 110 tisíc korun.

"Doporučujeme odvozovat finanční rezervu od osobních či rodinných měsíčních výdajů. Stranou bychom měli mít po ruce alespoň takovou částku, abychom bez příjmu vydrželi v klidu dál žít šest měsíců," upozornila Brychová. Tomuto ideálu se však blíží pouze 15 procent Čechů, 28 procent by vydrželo od jednoho do tří měsíců.

Češi mají poměrně jasno v tom, že by na důchod chtěli mít naspořeno v průměru asi 1,5 milionu korun. Realita je ale taková, že peníze na stáří moc neřeší. Na 39 procent procent lidí uvedlo, že naspořeno jednoduše nic nemá. Platí to i o generaci, která je těsně před důchodem či se tomuto věku blíží. Naspořená částka 45 procent z oslovených navíc nepřevyšuje 300 tisíc korun.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru