Celkový dluh Čechů ke konci roku 2017 činil 2,14 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 177,5 miliardy korun. Zároveň loni klesl takzvaný ohrožený dluh, u kterého nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky. Jeho objem se snížil meziročně o pět miliard na 39 miliard korun. Údaje v pondělí na tiskové konferenci zveřejnily Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.

"Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě. V souvislosti s účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru i regulatorních opatření České národní banky prozatím nedochází k ochlazení úvěrového trhu a postupné zpomalení dynamiky zadlužování obyvatelstva očekáváme nejdříve v druhé polovině tohoto roku," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.

Bankovní a nebankovní registr dohromady evidovaly ke konci loňského roku 3,046 milionu klientů s nějakou formou úvěru, tedy o 3928 klientů méně než před rokem. Pouze dlouhodobý dluh mělo 614 tisíc klientů, 1,93 milionu klientů mělo jen krátkodobý dluh a 506 tisíc klientů mělo jak úvěr na bydlení, tak krátkodobou spotřebitelskou půjčku. Celkový počet smluv evidovaný v obou registrech meziročně stagnoval na 5,81 milionu.

"Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 procenta a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Průměrná částka u dluhů určených na bydlení podle ní vzrostla meziročně o 9,4 procenta a poprvé v historii přesáhla 1,5 milionu korun.

Počet klientů s ohroženým dluhem loni v případě úvěrů na bydlení meziročně klesl o 4335 na 24 651 lidí. Své dluhy na bydlení tak nesplácelo 2,2 procenta klientů. V případě krátkodobých půjček počet klientů s ohroženým dluhem stagnoval, když na konci roku 2017 činil 296 904 lidí, tedy o 820 více než před rokem. Šlo tak o 12,2 procenta všech klientů s krátkodobým úvěrem.

Krajem s největším dluhem vůči finančním institucím byla loni Praha. Na jednoho obyvatele Prahy připadl v průměru dluh 285 tisíc korun, zatímco v Ústeckém kraji to bylo 146 tisíc korun na jednoho obyvatele.

Dluh obyvatel Prahy je přitom tvořen především úvěry na bydlení. V průměru se dlouhodobý dluh podílí na celkovém zadlužení obyvatel ČR 79,5 procenta, v Praze je tento podíl 87 procent. Naopak na Ústecku tvoří úvěry na bydlení 68,5 procenta celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru