Jan A. Novák
Získávání potravin prostřednictvím chovu zvířat je nesmírně neefektivní: pro krávu, vepře nebo drůbež je nejdříve nutné vypěstovat potravu, než vyroste do jatečné hmotnosti potřebuje množství energie, vody, pracovních sil i investic do staveb a zařízení - a nakonec nešťastného tvora zabijeme, abychom z něj zužitkovali jen malou část. Problémů, které klasická živočišná výroba způsobuje, je ale ještě mnohem víc.
Maso se stane luxusem
Chov hospodářských zvířat vyžaduje velké plochy zemědělské půdy, zatěžuje životní prostředí a je i nezanedbatelným producentem metanu, který způsobuje skleníkový efekt v mnohem větší míře, než obávaný oxid uhličitý.
Do zemědělské velkovýroby přitom putuje přibližně třetina světové produkce obilnin, třetina produkce plovoucích továren devastujících rybí populace oceánů a většina vyprodukované sóji. Z každých 100 kalorií zkrmených v živočišné výrobě zvíře "vyprodukuje" jen 30 kalorií v podobě masa a mléka.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
- Hamburgery v budoucnosti porostou z kmenových buněk. Živočišná výroba se tak obejde bez živých zvířat.
- "Umělé maso se na trhu objeví za 3 až 4 roky," tvrdí Mark Post z University of Maastrich, zakladatel společnosti Mosa Meat, start-upu zaměřeného na vývoj umělého masa. "Už to není otázka vědy, ale komercionalizace postupů."
- Právě Mark Post bude jedním z řečníků na pražském SingularityU Czech Summitu. Setkání na téma moderních technologií a jejich vlivu na lidský život hostí v pondělí a úterý pražský Žofín.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
