Křetínský, Kellner, Tykač. Trojhvězdí českých miliardářů cítí zisky tam, kde západní Evropa vidí problém. V uhlí (hlavně hnědém), v plynu, v tepelných elektrárnách. Čím to je, že čeští (a slovenští, roli Patrika Tkáče v prvních sedmi letech EPH nelze opomenout) velkopodnikatelé zahořeli takovou láskou ke "staré a špinavé" energetice?

Každý z českých dravců má k oboru jiný vztah. Daniel Křetínský je budovatel impéria. Za půjčené peníze stvořil EPH, kolos, který už má evropské rozměry. Žádná elektrárna ve vyspělé západní zemi není pro Křetínského příliš stará nebo "ochozená". Když je k mání levně, má zájem. Jeho strategie je postavena na tom, že přechod na obnovitelné zdroje bude výrazně pomalejší, než jak si politici i veřejnost malují, a chce být ten, kdo nesoulad mezi přáním a realitou vykryje dodávkami ze svých elektráren. Vydělá už jen na tom, že jeho kapacity budou připraveny pro případ dočasného nedostatku elektřiny, jaký při rostoucí roli větrných a slunečních elektráren z principu čas od času nastává.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se