Najít na systému výběru mýtného v Česku pozitiva je poměrně těžké. Už výhru firmy Kapsch v roce 2005 doprovázela nejvíc ze všeho podezření o úplatcích. Faktem je, že Kapsch vyhrál hlavně proto, že všechny ostatní firmy byly vyřazeny ze soutěže kvůli formálním nedostatkům, přestože nabídly lepší podmínky a ceny. Policie podezření, že výherce zaplatil za soutěž "neformálními fondy" do kapes několika partají, prošetřovala několikrát, nikdy se ale k ničemu nedobrala. Pochyby ovšem zůstaly, zejména poté, co se ukázalo, že smlouvy mají několik "tajných" dodatků, které byly uzavřeny bez soutěže a jejichž výhodnost byla sporná.

Samostatnou kapitolou je pak cena mýtného. Tento "výhodný systém" podle starších údajů Pracovní skupiny elektronického mýtného Česko ročně stojí zhruba v Evropě "obvyklých" 18−22 % z vybraného mýtného. Podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu ovšem náklady na zavedení a provoz dosahují skoro třetiny z vybraných peněz. Když nyní ministr dopravy v demisi Dan Ťok tvrdí, že nový tendr na dalších deset let poprvé v historii ukáže, jaká je skutečná tržní cena za provoz mýta, znamená to, že vláda nemá ani tušení, kolik celá sranda stojí. Ne že by v tom byla sama − podle studie společnosti KPMG z roku 2015, která srovnává mýtné systémy celého světa, zhruba 58 procent těch, kteří vybírají mýto, nemá metodiku na výpočet jeho nákladů. Podle toho se také průměrná cena mýta ve světě pohybuje v neuvěřitelném rozpětí 13 až 60 procent. Z tohoto pohledu jsme na tom vlastně dobře, i když se dá lehce odhadnout, že patříme mezi země, které o skutečných nákladech jasnou představu nemají.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se