Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se ve světě kvůli vzhledu vyhodí až 20 procent zemědělské produkce. Část plodin, které nevyhovují z estetického hlediska, přitom zůstává po sklizni na polích či v sadech. Dříve běžnou, dnes ale polozapomenutou tradici jejich sbírání – takzvaného paběrkování – oživilo před třemi lety sdružení Zachraň jídlo. Jen loni tímto způsobem dobrovolníci zachránili 4,2 tuny ovoce a zeleniny, které putovaly potřebným.

Přebytky se ze zkušeností zemědělců týkají různých plodin. V českém prostředí jsou na poli nejvíc citlivé saláty a květáky, které na slunci rychle žloutnou. "Když vysadím 25 tisíc květáků, reálně jich prodám jen 15 až 16 tisíc. Zbytek kvůli svému vzhledu nebude vyhovující, a je tudíž neprodejný. Jen malá část ze zbytku se zamrazí a ostatní se vyhodí," popsal iniciativě Zachraň jídlo jeden ze zemědělců.

Ovoce a zelenina často zůstává také ve skladech. V těch se dá najít vyřazená cibule a brambory, které jsou příliš malé nebo naseknuté. Obvykle pak míří do bioplynové stanice nebo na kompost.

S tímto plýtváním se rozhodlo bojovat přes sto dobrovolníků, kteří během 12 výjezdů od června do října 2017 zachránili z polí a skladů především mrkve, kedlubny, cibule a dýně. Ty následně odevzdali do potravinových bank.

Zatímco v prvních dvou letech projektu Paběrkujeme! se sdružení Zachraň jídlo soustředilo pouze na zeleninu, loni oslovilo i ovocnáře. Ukázalo se ale, že ti na rozdíl od zelinářů vypěstované plodiny tolik nevyhazují. "Přebytky zpracovávají ve formě džemů nebo ovoce pálí, případně umožňují samosběr. Zpracovatelská tradice v ovocnářství – na rozdíl od zeleniny – přetrvala," říká manažerka komunikace projektu Zachraň jídlo Anna Strejcová.

Paběrkování míří do regionů

Dosud dobrovolníci sbírali plodiny pro potravinové banky v Praze a v Litoměřicích. Letos iniciativa plánuje projekt rozšířit i do okolí Českých Budějovic. "Rádi bychom inspirovali aktivní lidi v této oblasti, aby začali paběrkovat sami ve prospěch místní potravinové banky. Chceme tu zorganizovat promítání a pokusit se dát dohromady funkční skupinu, které bychom poskytovali naše know-how," přibližuje Strejcová.

V následujících letech chce sdružení aktivizovat dobrovolníky také v Litoměřicích, v Hradci Králové a Pardubicích. Jde o města, kde jsou potravinové banky, které mají o spolupráci zájem, a zároveň jsou v relativní blízkosti Prahy, kde iniciativa Zachraň jídlo sídlí.

Ta věří, že se v regionech nápad ujme a vzniknou nové nezávislé skupiny "paběrkovatelů". V minulosti se to podařilo například na Brněnsku. Pobídnout veřejnost ke sbíraní plodin z polí se snaží Zachraň jídlo i prostřednictvím svých webových stránek, kde sdílí návod, jak lidé mohou sami paběrkovat.

"Náš projekt bereme především jako informační akci, díky níž se lidé dozvědí, kolik plodin se nikdy nedostane k nim na stůl. Nemáme tedy jasný cíl v množství sesbíraného ovoce a zeleniny, ale spíš v počtu zapojených dobrovolníků a oslovené veřejnosti," uvádí Strejcová.

I proto chce sdružení dál rozvíjet spolupráci s blogery a youtubery, ale také se žáky škol nebo zaměstnanci firem. Loni se do sbírání plodin zapojili například pracovníci ze společností KPMG a Logio, žáci ze základní školy Kladská, ale také kuchařky bez domova, které jsou klientkami organizace Jako doma.

Související
Související