Když se Československo k 1. lednu 1993 rozdělilo, chtěli politici na obou stranách hranic - hlavně premiéři Vladimír Mečiar a Václav Klaus - zmírnit emoce a udržet mezi oběma národy alespoň společnou měnu.

To ale naráželo na rozdílnost obou ekonomik. Slovensko bylo po kolapsu těžkého a vojenského průmyslu v hlubších hospodářských problémech. Veřejnost i firmy začaly sázet na to, že společná měna dlouho nevydrží a že je lepší mít koruny v českých bankách, protože když dojde na dělení, slovenská měna oproti české oslabí.

Tato sázka způsobila přesun peněz ze Slovenska do Česka a nakonec přivodila i konec projektu jednotné měny. Jedním z těch, kteří politikům měnovou unii rozmlouvali, byl i ekonom Pavel Kysilka, který v té době byl ve vedení české centrální banky. "Měnová unie je kandidát na největší ekonomický nesmysl v naší historii," vzpomíná dnes Kysilka na zvláštní měnový režim, který nakonec vydržel jen měsíc.

HN: Jak se to stalo, že jste byl vybrán, v té době velmi mladý, abyste vedl koordinační skupinu, která připravovala rozdělení československé měny?

Celé to zavánělo průšvihem a já jsem byl v té době nejmladším členem bankovní rady, tak proto to asi spadlo na mne. Ale souhlasil jsem, protože to byl velký projekt.

HN: Jak brzy se na české straně začala zvažovat i varianta, že se rozdělí i československá měna? Politici dlouho měnovou unii hájili...

Na alternativu rozdělení Československa jsme se začali připravovat někdy od poloviny roku a s tím i na rozdělení měny. Udržet společnou měnu byl v zásadě zoufalý pokus tehdejších premiérů Klause a Mečiara zmírnit šok z rozpadu, tedy čistě politické rozhodnutí. Ta měnová unie je kandidát na největší ekonomický nesmysl v naší historii. Byla to snaha udržet společnou měnu, kterou mají mít na starosti dvě oddělené centrální banky ve dvou rozdílných ekonomikách a které mezi sebou nemají žádnou koordinaci. Ani nad nimi není žádný společný orgán.

Pavel Kysilka (58)

◼ Český ekonom, původem z Boskovic. Od roku 2011 do 2015 byl generálním ředitelem České spořitelny. V současnosti se věnuje vlastním projektům, například vede 6D Academy, vzdělávací centrum které chce připravovat manažery na digitální dobu. 

◼ Před listopadem 1989 Kysilka působil na Vysoké škole ekonomické a také v Ekonomickém ústavu Akademie věd, kde se setkávali budoucí architekti české transformace. Podepsal petici Několik vět, která v létě 1989 vyzývala k demokratizaci.

◼ V roce 1992 nastoupil do Státní banky československé jako náměstek generálního ředitele pro ČR. V bance byl zástupcem viceguvernéra. V následujícím roce byl prezidentem Havlem jmenován členem bankovní rady nově vzniklé České národní banky. V této pozici byl až do roku 1998.

 

◼ Právě v roli centrálního bankéře vedl přípravu rozdělení československé měny a takzvanou "měnovou odluku" od Slovenska. K té došlo v únoru 1993. Nové měny vycházely z předešlé v poměru 1 : 1, ale slovenská koruna rychle oslabila. České a slovenské bankovky se tehdy odlišily kolky.

◼ Na základě této zkušenosti pomáhal Kysilka v letech 1994 až 1997 jako expert Mezinárodního měnového fondu při přechodech na národní měny v pěti postsovětských zemích: v Moldavsku, Gruzii, Turkmenistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu.

HN: Takže jste cítili dlouho dopředu, že měnová unie je neudržitelná…

Nejen že jsme to cítili. My jsme unii prostě vůbec nevěřili. Na pracovních poradách s vládou, méně už na veřejnosti, jsme ostře vystupovali proti tomuto nesmyslu. Ale politické ohledy převážily. Někteří politici byli také proti - například Jan Stráský tehdy řekl, že měnová unie nevydrží déle než do švestek, tedy do podzimu. Nakonec vydržela měsíc a osm dnů. Nedůvěra vůči společné měně uvnitř obou ekonomik byla tak obrovská, že ji pohřbily samy firmy a domácnosti. Na Slovensku během několika týdnů ledna 1993 začínaly chybět peníze.

Několikrát během ledna jsme měli vzrušené pracovní porady, jak s českou, tak se slovenskou reprezentací. Politici to nakonec pochopili a dostali jsme zelenou k tomu, udělat měnovou odluku.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru