Petr Milata převzal od svého otce vedení společnosti Beznoska, která v Kladně vyrábí kloubní náhrady, zhruba před rokem a půl. Předání ale neskončilo pouhým usednutím do ředitelského křesla. Proces stále probíhá. "Táta do firmy nadále dochází jako mentor a supervizor minimálně dvakrát třikrát v týdnu a sleduje, jestli nám to jde a funguje, jak má," říká Milata mladší.
Nástupnictví se podle něj odehrálo v rodině a ve firmě v klidu, i když se občas projeví rozdílné názory mezi generacemi. "Myslím si, že je důležité předat kompetence tak, aby se nestalo, že sice firmu vede dítě, ale zároveň mu do toho rodiče mluví. My jsme to předali opravdu striktně, takže teď jsou kompetence a případné chyby jen na mně," uvedl šéf české společnosti na úterní konferenci nazvané Jak úspěšně předat rodinnou firmu druhé generaci.
Největší problém, jejž podniky v této situaci řeší, je to, zda je děti dosavadních majitelů chtějí vést. "Je to dáno i tím, jak jsou na vedení připravovány a připouštěny k tomu, aby něco dělaly po svém," domnívá se Naděžda Petrů, která se na Vysoké škole finanční a správní věnuje mimo jiné i rodinným firmám. Pokud budou rodiče dětem despoticky říkat, jak a co mají dělat, dlouho to podle ní nevydrží a z podniku odejdou. "Pokud je ale postupně zapojí, budou mít mladí pocit, že ve firmě něco dělají, a zůstanou," říká Petrů. Zásadní je tak komunikace v rodině i ve firmě a také psychická příprava majitelů na to, že podnik bude řídit někdo jiný a možná lépe.
V zahraničí je nyní stále častější přístup rodinnou firmu místo předání rovnou prodat. Z průzkumu pro poradenskou firmu PwC vyplývá, že v posledních letech takovou možnost zvažuje až třetina majitelů. Podle Mattiase Nordqvista, šéfa Centra pro rodinné podnikání a vlastnictví, největší takové společnosti na světě, třeba Švédové své firmy chtějí prodat jiným rodinným podnikům. Věří tomu, že se k nim budou chovat stejně jako oni sami.
Na konferenci také zdůraznil potřebu rodinné ústavy nebo rodinného protokolu, kde si rodiče a děti vše vyjasní dopředu písemně, počínaje očekáváním a dosaženým vzděláním až po řešení konfliktů a rozhodování. "V těchto rodinách je extrémně důležitá role férového jednání a spravedlnosti a tyto dokumenty tomu pomáhají," uvedl Nordqvist. Například Petr Milata z kladenské Beznosky by podobný dokument pro své nástupníky chtěl spolu s rodinou vytvořit.
Konference, již pořádala Vysoká škola ekonomická v Praze spolu s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, se zúčastnili také premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, kteří představili svou vizi o podpoře rodinných firem. Jejich definice by mohla být letos ukotvena v zákoně, což má na starosti poslanec Jiří Bláha, který také podniká. Babiš i Dostálová slíbili zjednodušení podnikatelského prostředí. Podle premiéra se menšinová vláda bude snažit zmírnit byrokracii, na niž si rodinné firmy často stěžují.
"Slýchám od nich, že se třeba duplikují kontroly od státu, chodí nekoordinovaně. Je potřeba udělat inventuru a podívat se na to, kde je můžeme zjednodušit nebo nahradit," uvedl. Co se týče finanční podpory, Babiš chce nejdříve zjistit, zda o ni mají podnikatelé zájem. Pokud ano, plánuje se zaměřit na to, aby se k penězům dostaly firmy jednodušeji a aby řízení bylo méně komplikované.
