Zpočátku mluvil velmi opatrně. Byl to první rozhovor, který poskytl novinářům. Nový ministr zemědělství Jiří Milek u odpovědí na dotazy, jak a čím zaujal premiéra Andreje Babiše, jen našlapoval. "Asi jsem ho přesvědčil tím, co jsem dělal doposud," uvažuje bývalý šéf jednoho z největších českých agropodniků − holdingu Úsovsko.

Zdůrazňuje přitom, že je člověkem bez politické minulosti. "Myslím si, že důležitější než politická kariéra je zemědělská zkušenost," míní Milek, který se dříve neúspěšně snažil dostat do zastupitelstva Olomouckého kraje a později jako nestraník za ANO do parlamentu.

Během interview se postupně osměluje a odhaluje svou koncepci, kam by mělo směřovat české zemědělství. Pokud ve funkci vydrží, což je ve chvíli, kdy vláda nedostala důvěru, nejisté, posílí státní dohled nad praktikami obchodních řetězců, plánuje omezit neregulované prodeje půdy nebo se zaměří na přerozdělování dotací v Evropské unii.

Na co cílí Jiří Milek

Obchodní řetězce

by za vlády Jiřího Milka měly očekávat novelu zákona o významné tržní síle. Nový ministr zároveň chce posílit kontroly finančních úřadů.

Zemědělská půda

se dočká větší ochrany. Milek chce uzákonit oznamovací povinnost při prodeji půdy. Majitel by tak musel dát zemědělci vědět, že chce pole prodat.

Zároveň chce do zákona ukotvit minimální dobu hospodaření na polích.

Národní dotace

plánuje Milek prošetřit u okolních států. Jiné země Evropské unie podle něj neférově podporují vlastní zemědělce.

Ti poté vyrábí levněji.

 

Rozpočet

50 miliard korun

přibližně činí rozpočet zemědělského resortu na rok 2018. Je to o 1,7 miliardy méně než minulý rok.

Milek zatím vede ministerstvo, jehož letošní rozpočet přesahuje 50 miliard korun. Říká, že je to tak akorát. Neznamená to ale, že by sedláci za jeho šéfování neměli dostat víc peněz.

Jednotný trh ve skutečnosti není

"Buďto musí západní země farmáře méně dotovat z národních rozpočtů, nebo, pokud naše země bude chtít, aby tady byla zachována výroba vepřového nebo třeba mléka, bude muset dotovat víc," tvrdí Milek. Je přesvědčený o tom, že okolní státy víc podporují své zemědělce a ti poté díky tomu mohou vyrábět levněji. "Například v Rakousku to funguje tak, že pokud si zemědělec vezme mladého inženýra na farmu, ročně na něj dostane podporu 12 tisíc eur," konkretizuje ministr. Jedním z jeho cílů proto bude zmapování skrytých národních podpor. Ostatně o dotování farmářů ze státního rozpočtu v Evropské unii mluvil již Milkův předchůdce Jurečka.

Až bude mít nový ministr dostatek důkazů, bude chtít v Bruselu tlačit na změnu. "Sice pořád říkáme, že existuje jednotný trh, ale není tomu tak. Je potřeba národní podpory zmapovat a potom se bavit o tom, že je tady nekalá soutěž," říká rozhodně. Tuzemští farmáři sice také dostávají od státu peníze, tak jako třeba rakouští nebo němečtí kolegové, ale podle Milka jde o podstatně nižší částky. Uznává, že zahraniční farmáři jsou efektivnější. Podle něj za to však může výše dotací, které jednotlivé země poskytují na investice. "My když poskytujeme investiční dotaci, tak podíl státu na dotaci tvoří 30 procent. Vím, že v Bavorsku je to až 80 či 90 procent," přibližuje.

Zeptejte se Agrární komory

Pokud jde o nerovný trh, Milek se nebojí ukázat na obchodní řetězce. Tvrdí, že z Česka vyvádějí peníze a cíleně podporují své výrobky. "Kolikrát řeší nadprodukci něčeho tím, že k nám dovezou zboží za dumpingové ceny," myslí si. "Třeba fakturami. Marže, které uvádějí, nejsou pravdivé," tvrdí. Proti argumentu, že nejde o potvrzené údaje, se ostře vyhrazuje. "Tak se na to běžte zeptat předsedy Agrární komory, který má pár čísel." Souhlas s názory Agrární komory je pochopitelný − největší zemědělská lobby Milka do čela resortu doporučila.

Během roku bude chtít Milek novelizovat zákon o významné tržní síle a posílit kontroly ze strany finančních úřadů. Ty by také podle něj měly ve spolupráci s celní správou kontrolovat, za kolik do České republiky obchodníci vozí zboží.

"Nerozumíme tomu, proč by měla probíhat kontrola zboží, které splňuje veškeré legislativní podmínky ze strany evropských i českých norem," reaguje Irena Vlčková, manažerka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který zastupuje obchodní řetězce.

Bývalý šéf podniku Úsovsko, který hospodaří na 20 tisících hektarech půdy, již několikrát farmáře ujistil o tom, že nebude dělat rozdíly mezi malými a velkými zemědělci. "Byl bych rád, abychom zasedli za jeden stůl, jenom tak můžeme dosáhnout lepších výsledků," konstatuje. Mezi cíle zařadil nový ministr také ochranu půdy. Také chce znovu jednat o protierozní vyhlášce nebo se bude snažit zpřísnit prodej půdy. Bude bojovat za zavedení oznamovací povinnosti. Ta by vlastníkovi ze zákona nařizovala oznámit, že plánuje prodej pole. "Zemědělec musí o plánovaném prodeji vědět," míní. Nad konstatováním, že si informační povinnost mohou dát dnes již obě strany do smlouvy, se ohradil. "Smlouvu musíte dát na katastr nemovitostí, za to se samozřejmě platí."

Milek by také rád ukotvil v zákoně dobu, na niž bude možné půdu pronajmout. "Například ve Francii je to dokonce ze zákona na sedm let," vysvětluje. Podobně by to mělo podle něj fungovat i v Česku. "Budu iniciovat, aby byla nějaká minimální doba pronájmu půdy stanovena zákonem. Délka lhůty je otázkou diskuse," dodává.

Jiří Milek na postu ministra zemědělství vystřídal Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který resort řídil od ledna 2014 do loňského prosince.