Po šesti měsících vyjednávání se skupina ČEZ dohodla s odboráři na růstu mezd pro letošní rok. Smluvní mzdy porostou o 2,2 procenta, tarifní mzdy pak o šest procent. Tarifní mzdu přitom ve společnosti dostávají zhruba dvě třetiny zaměstnanců, zbytek má druhý typ smlouvy.

"Máme za sebou nejtěžší kolektivní vyjednávání o růstu mezd za posledních deset let. Začalo v srpnu loňského roku. Energetika má jiný hospodářský cyklus a je na tom hůře než jiné obory. Na druhou stranu současný růst mezd na trhu musíme vnímat. Výsledná dohoda je maximem, co si aktuálně můžeme dovolit," říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Dodává, že odbory do kolektivního jednání původně vstupovaly s požadavkem na 10procentní růst mezd pro tarifní zaměstnance.

Vedení společnosti s odboráři podepsalo dodatek ke kolektivní smlouvě, která platí do roku 2022. "O růstu platů se jedná každý rok," vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž s tím, že o růstu pro příští rok se bude opět vést jednání.

Celá skupina zaměstnává přibližně 27 tisíc lidí. O kolik si platově v průměru polepší, nechtěl Kříž sdělit. Důvodem podle něj je, že společnost zaměstnává lidi z různých oborů a na různých typech pozic. Udávat průměrnou mzdu by tak nemělo vypovídající hodnotu. Podle výpočtů týdeníku Ekonom činila mzda ve společnosti v roce 2016 v průměru 60 986 korun.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Za tři čtvrtletí loňského roku firma meziročně zvýšila čistý zisk o 13 procent na 16,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o procento na 146,7 miliardy korun.

K výraznějšímu navýšení mezd v Česku loni na podzim přistoupila energetická skupina innogy. Ta oznámila, že zvýší všem svým zaměstnancům v Česku v období od roku 2017 do roku 2020 mzdy v průměru o 18 procent. Na upravené kolektivní smlouvě se vedení firmy dohodlo s odbory. Podle týdeníku Ekonom činila v roce 2016 průměrná měsíční mzda ve firmě 53 371 korun.

Tlak na firmy, aby navyšovaly mzdy zaměstnancům, v Česku roste. Zatímco před několika lety odbory jednaly o navýšení v řádech několika procent, dnes požadují výrazně více. Do karet jim hraje dobře fungující ekonomika, ale také rekordně nízká nezaměstnanost, která v prosinci sice vzrostla z listopadových 3,5 procenta na 3,8 procenta, přesto byla nejnižší v celé Evropské unii. Odbory jsou díky této situaci v silné pozici a nebojí se hrozit stávkou. Uvažují o ní například odboráři v pražském a také brněnském dopravním podniku.

V minulém roce rostly výrazně platy v průmyslových podnicích v regionech. Například zaměstnanci gumárenské firmy Mitas si vydobyli zvýšení platů téměř o celou čtvrtinu. Růstu v průměru o 10 procent dosáhli i odboráři ve skupině Z-Group Steel podnikatele Zdeňka Zemka.

Kromě skupiny ČEZ ve čtvrtek ohlásila zvýšení mezd svým zaměstnancům také Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Ta v letošním a příštím roce všem zaměstnancům navýší mzdy v průměru o 4,4 procenta. Nově uzavřená kolektivní smlouva platí do konce roku 2019. SŽDC aktuálně zaměstnává přibližně 17 tisíc lidí, jejich průměrná mzda se pohybuje okolo 30 tisíc korun.

Oprava: V původním textu jsme mylně uvedli, že jednání trvala osm měsíců.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.