Domácí ekonomika v závěru roku pravděpodobně zažila zmírnění růstu spotřebitelských cen. Vedlo k tomu zpomalení růstu cen potravin, z nichž v předchozích měsících podražovalo zejména máslo a další mléčné výrobky. 

Podle většiny analytiků oslovených v anketě HN to potvrdí prosincové údaje o inflaci, které ve středu ráno zveřejní Český statistický úřad. Podle ekonomů nejspíš tempo inflace zpomalilo na 2,5 procenta z 2,6 procenta v listopadu. Současně se oslovení odborníci shodují, že růst spotřebitelských cen zůstává natolik vysoký, aby Česká národní banka přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb na svém prvním letošním zasedání, které se bude konat 1. února. 

"Cenové tlaky v české ekonomice a jejich výhled vedou k potřebě zpřísňování měnových podmínek," míní hlavní ekonom finanční společnosti Generali Investments CEE. Podle něj i ostatních oslovených analytiků zvýší ČNB svou hlavní úrokovou míru – takzvanou dvoutýdenní reposazbu – o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Jednalo by se o její třetí zvýšení z historického minima 0,05 procenta, na kterém tento úrok banka držela bezmála pět let až do loňského srpna. Od této sazby se odvíjí, za kolik banky půjčují firmám a lidem a jaké mohou nabídnout zúročení vkladů.

Nicméně přetrvávající takřka nulové úroky na bankovních účtech nepokrývají ztráty způsobené růstem spotřebitelských cen. "Střadatelé by proto měli hledat příležitosti, jak své úspory zhodnocovat," říká hlavní ekonom investiční společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Mezi takové možnosti patří třeba investice do podílových fondů nebo nemovitostí. Růst objemu vkladů v těchto investičních fondech a cen na realitním trhu v posledních měsících ovšem dokazuje, že lidé ve větší míře než dříve hledají cesty k tomu, jak nechat své peníze pracovat mimo běžné bankovní účty.

Na předvánočním jednání ČNB ponechala úrokové sazby beze změny. Nicméně dva ze sedmi členů bankovní rady hlasovali pro zvýšení. "Vzhledem k aktuálnímu vývoji ekonomiky lze předpokládat, že se na únorovém zasedání ČNB k návrhu na zvyšování úrokových sazeb přidají další členové bankovní rady," myslí si Křeček.

Ohledně nastavení úrokových sazeb bere centrální banka v úvahu kurz koruny. Po krátkodobém oslabení na konci roku domácí měna posílila zpět k úrovním kolem 25,5 koruny za euro, kde se s mírnými výkyvy drží od listopadu.
V únoru bude mít ČNB k dispozici aktualizovanou prognózu vývoje inflace a ekonomického růstu. Podle oslovených ekonomů nový odhad potvrdí očekávání, že inflace zůstane okolo 2,5 procenta po zbytek roku. A právě to přiměje centrální bankéře ke zvýšení úrokových sazeb. ČNB usiluje pomocí vyšších úroků o zkrocení růstu cen. Chce tak tempo inflace udržet poblíž dvouprocentního cíle, který podle banky ekonomice prospívá.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.