Spor o výši platů řidičů autobusů už bublá téměř tři roky. Na jedné straně jsou dopravní firmy, které poskytují služby krajům. Ve snaze vyhrát tendry šly mnohdy s nabízenou cenou hodně nízko. A příliš nepočítaly s větším růstem platů řidičů. Na druhé straně stojí stále více nespokojení řidiči autobusů. Ti zdůrazňují, že dělají náročné povolání, za které nemají ani průměrnou mzdu. 

Na krajských linkách pracuje v dopravních firmách, jako jsou třeba Arriva, Busline nebo ICOM, odhadem 11 tisíc řidičů. Reálně si sice vydělají do 30 tisíc korun hrubého, jde však o mzdu, v níž už jsou započtené příplatky za čekání, přesčasy nebo jízdy o víkendech, takže v práci stráví přes 300 hodin měsíčně. Za "normální" pracovní dobu, která zahrnuje 40 hodin týdně, si tak vydělají jen 18 100 korun hrubého, což je 108,40 koruny za hodinu jízdy. Ještě v roce 2016 měli řidiči zaručenou hodinovou mzdu 71,60 koruny a měsíčně to bylo přes 13 tisíc.

Po rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky v říjnu 2016, pro které hlasovali všichni přítomní ministři za ČSSD, ANO a KDU-ČSL a pouze jeden se zdržel, se tato minimální mzda zvýšila na 98,10 koruny za hodinu jízdy s platností od ledna 2017. Díky dalšímu všeobecnému zvýšení minimální mzdy se pak příjem řidičů od ledna 2018 zvýšil ještě o deset korun.

Konkurencí dopravců jezdících pro jednotlivé kraje jsou městské dopravní podniky. Jen v Praze dopravní podnik zaměstnává 4230 řidičů a stále mu jich chybí osm procent. Nástupní plat je tam ale 35 tisíc korun hrubého. Větší mzdy mají řidiči autobusů na mezistátních linkách, kde se započítávají diety. Například ve žlutých autobusech Regiojetu si podle firmy jeho řidiči mohou vydělat až 35 tisíc čistého. Ani tady ale nejde o pevně danou mzdu.

Chybí přes 10 tisíc řidičů

Většina desetiletých krajských tendrů se přidělila ještě za ekonomické krize v roce 2009. Bylo to navíc v době, kdy nebyl tak akutní nedostatek řidičů jako nyní. Sdružení Česmad Bohemia odhaduje, že v Česku momentálně chybí 10 až 15 tisíc řidičů pro všechny typy vozidel. Ti na jedné straně odcházejí do důchodu nebo obor úplně opustí, protože jim jinde zaplatí více.

"Nechápu postoj zaměstnavatelů, když neustále klesá počet řidičů. Profese se stává kvůli výši platů neatraktivní," řekl Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy. Podle něj dostanou řidiči větší základní plat i jako skladníci, kde pracují jen osm hodin denně a nemají takovou odpovědnost spojenou s přepravou cestujících.

Podle Pomajbíka jsou už kapacity firem na hraně a přepravce zachraňují bývalí řidiči v důchodu, kteří jezdí na částečný úvazek, nebo brigádníci. Nedostatek lidí se vždycky ukáže při krizových situacích. Takovou bylo například loňské onemocnění většího množství řidičů v Libereckém kraji, které narušilo veřejnou dopravu. Nebo aktuální situace v Pražském dopravním podniku, kde i po Novém roce platí prázdninový provoz, protože řada řidičů už vyčerpala možnost jezdit přesčasy. Těch mohou mít rozprostřeno během celého roku maximálně 416 hodin, což je něco přes třicet hodin měsíčně.

Ve prospěch řidičů nyní hraje to, že je podniky potřebují. Pro letošní rok Česmad Bohemia očekává, že platy řidičů porostou o více než pět procent. Řidiči také tlačí na podniky hrozbou stávek. Jednání o nové kolektivní smlouvě například probíhají v městském dopravním podniku v Brně, kolektivní smlouvu platnou do roku 2020 chtějí otevřít i řidiči v Praze.

Babišovo ne a ano

V loňském roce proběhla větší stávka řidičů krajských dopravců začátkem dubna. Tehdy řidiči stávkovali kvůli tomu, že jim kraje dotující provoz regionálních linek nebyly schopné zajistit zvýšení platů, jež slíbila vláda. Jednodenní stávka, do níž se zapojily stovky řidičů, nejvíce zasáhla Zlínský, Jihočeský, Jihomoravský a Ústecký kraj.

Jen za rok 2017 žádají kraje od státu 840 milionů korun pro zajištění vyšších mezd řidičů. Ještě předchozí Sobotkův kabinet jim loni v červenci schválil příspěvek 394 milionů korun. Po zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018 potřebují kraje od státu na pokrytí vyšších platů více než jednu miliardu korun. Další stanovisko hejtmanů bude jasnější po jejich příštím setkání 19. ledna. Předsedkyně Asociace krajů a karlovarská hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO) tvrdí, že kraje chtějí přijít s náhradním systémovým řešením. Konkrétní ale zatím nebyla.

Olej do ohně přililo i vyjádření premiéra Andreje Babiše. Ten minulý čtvrtek prohlásil, že chce vládním nařízením zaručené zvýšení platů zrušit. "Byla to jen akce pana premiéra (Sobotky) před krajskými volbami, kdy se chtěl zalíbit a myslel si, že získá hlasy v krajských volbách. Aby premiér určoval mzdy řidičů soukromých přepravců, to je nesmysl," uvedl.

Související

Už druhý den změnil Babiš názor, když na něj zatlačily dopravní odbory, hejtmani krajů, kde většinou vládne hnutí ANO. "My nemáme na to, řidičům mzdy v této výši udržet, kdyby to nařízení padlo," vyjádřil také názor řady firem Robert Krigar, generální ředitel GW Jihotrans, která zajišťuje většinu linkových autobusů v jižních Čechách. Podle skupiny Jihotras, která loni měla obrat přes 3,5 miliardy korun, je rentabilita v osobní dopravě kolem dvou tří procent.

Krajské dopravní firmy

Kromě problémů s nedostatkem řidičů a zvýšením jejich platů se dva kraje rozhodly jít cestou zřízení vlastní krajské dopravní firmy – obdoby dopravních podniků, jež existují hlavě ve větších městech. Většina krajů ale o podobném kroku neuvažuje a připravuje tendry v řádu mnoha miliard korun na zajištění dopravy i po roce 2018.

Vlastní firmu připravuje Ústecký kraj, který již vypsal dva tendry na pětiletý leasing 49 autobusů. Přepravu chce Ústecký kraj provozovat od července 2019. Do té doby budou v kraji jezdit současní dopravci, jako například společnost ICOM, pro něž je to ale momentálně ztrátové. Více než polovinu linek v kraji zajišťuje společnost Busline.

Druhým krajem, který chce mít vlastní autobusovou dopravu, je Liberecký. Ten letos vydá na dotování autobusové dopravy 315 milionů korun. "Konkurence v krajské dopravě neexistuje, je to spíše iluze konkurence," řekl hejtman kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle něj platí kraj reálně 60 procent nákladů dopravců a vládní nařízení přitom ještě reguluje mzdy řidičů. "V takto přeregulovaném prostředí má smysl, aby kraj provozoval vlastní podnik, protože bude mít náklady plně pod kontrolou," tvrdí Půta.

Na rozdíl od Ústeckého nehodlá jít Liberecký kraj cestou budování vlastní firmy na zelené louce. Jeho krajští zastupitelé loni v srpnu odsouhlasili koupi 86 procent akcií společnosti ČSAD Liberec za 14,4 milionu korun. Firma provozuje asi pětinu krajských autobusových linek, hlavně okolo Liberce a na Frýdlantsku. A není v dobré ekonomické kondici. Již ve výroční zprávě za rok 2015 auditoři upozorňovali na nízkou likviditu společnosti a zmínili riziko její platební neschopnosti.

Plány Libereckého kraje však zatím narazily u antimonopolního úřadu, kde nákup napadla společnost Busline. Ta je jedním z hlavních dopravců v kraji a největším příjemcem dotací. Busline původně vyhrál tendr na poskytování služeb v oblasti, kde působí ČSAD Liberec. Kraj tento tendr ale nakonec zrušil.

"Nedokázali linky vysoutěžit a nyní to obchází tím, že si firmu, která vše provozuje, koupí. To je obcházení zákona o veřejných zakázkách," tvrdí Radek Chobot, ředitel dopravce Busline. Podle Chobota navíc ČSAD Liberec potřebuje další investice do autobusů v řádu nižších desítek milionů korun.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.