Hospodaření České republiky loni skončilo s druhým nejlepším výsledkem za posledních dvacet let. Přispěl k tomu především větší výběr daní kvůli posilující domácí ekonomice, doprovázené růstem mezd a větší ochotou domácností i firem utrácet. Stát také oproti předešlému roku méně investoval.

Schodek za rok 2017 byl 6,2 miliardy korun, po přebytku 62 miliard v předchozím roce. Údaje oznámilo ve středu ministerstvo financí na tiskové konferenci. Přebytek v roce 2016 byl sice historicky nejlepším výsledkem, ale stál za ním hlavně mimořádně vysoký příliv peněz z EU. Zejména v první polovině roku 2016 totiž státní i soukromé firmy na poslední chvíli dočerpávaly přidělené dotace z uplynulého programového období 2007 až 2013. Šlo například o prostředky na obnovu silnic a železnic a jinou infrastrukturu.

Nové dotační projekty naopak nabíhají pomalu a objem peněz přijatých z EU tak loni meziročně klesl o téměř 82 miliard korun. Částečně také proto poslanci rozpočet na rok 2017 koncipovali už s šedesátimiliardovým deficitem.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové skončilo hospodaření státu s dobrým výsledkem, zejména když se přihlédne na výsledek očištěný od vlivu dotací z EU. "Pokud bychom ho očistili od příjmů z EU, tak by schodek činil 1,3 miliardy. To je téměř vyrovnaný rozpočet," řekla ministryně na konferenci.

Za zlepšením hospodaření státu v uplynulých dvou letech stojí podle analytiků hlavně hospodářské oživení v tuzemsku a u evropských obchodních partnerů, hlavně v Německu. Česko je v současnosti jednou z nejrychleji rostoucích zemí Unie. Úspěch bude chtít politicky využít hlavně premiér Andrej Babiš, který ministerstvo vedl před dosazením Ivana Pilného a nyní Aleny Schillerové do ministerské role. Babiš také prosazoval elektronickou evidenci tržeb nebo sporná opatření proti podvodům s DPH, takzvané zajišťovací příkazy. Premiéra čeká příští týden hlasování o nové vládě a zároveň čelí obvinění z dotačního podvodu.

Oproti roku 2016 vzrostl loni výběr daně z přidané hodnoty o 9,1 procenta. Tato daň státu přináší nejvíce peněz. Necelé dvě třetiny z 32 miliard navíc vybraných na DPH podle ministryně financí připadají na růst ekonomiky, o zbytek se zasloužil lepší výběr daní díky opatřením jako je například elektronická evidence tržeb. Ta podle Schillerové přinesla loni do státní pokladny 5,2 miliardy korun.

Podobným tempem jako DPH vzrostl také výběr pojistného na sociální zabezpečení, jež se 466 miliardami zasloužilo o více než třetinu všech příjmů státního rozpočtu. Stát díky tomu získal o téměř 38 miliard korun (8,8 procenta) více než předloni.

Zatímco celkové příjmy státu meziročně klesly o 0,6 procenta na 1 274 miliard, výdaje se zvýšily o téměř 60 miliard, což odpovídá bezmála pětiprocentnímu nárůstu. Nejvíce se na tom podílely sociální dávky, které dosáhly 530 miliard, což je asi o 17 miliard korun více než loni.

Stát přitom loni proinvestoval o 2,6 miliardy (3,1 procenta) meziročně méně. Oproti schválenému rozpočtu byly investice nižší dokonce o 22 miliard korun. Právě nedostatečné investice přitom ekonomové kritizují na loňském hospodaření státu nejvíce. "Nízké investice krátkodobě vylepšují celkovou bilanci státního rozpočtu, ale zhoršují jeho strukturu. Z dlouhodobého hlediska nízké investice brání rozvoji České republiky," myslí si hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Dluh státu loni podle ministerstva financí stoupl o 11,3 miliardy korun na 1,62 bilionu korun. V poměru k velikosti tuzemské ekonomiky se ale snížil o 1,5 procentního bodu na 32,3 procenta. Náměstek ministryně financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek řekl, že se ministerstvu stále daří půjčovat si peníze na dluhopisovém trhu s výhodnými úroky, i když už úrokové sazby v ekonomice začínají růst. U části dluhu investoři státu stále ještě platí za možnost držet korunové dluhopisy. "Nenaplnila se očekávání, že dojde k dramatickému nárůstu sazeb po ukončení devizových intervencí ČNB. Zhruba 15 procent státního dluhu je tak i nadále vázáno na záporné úrokové sazby," řekl Pavelek.

Podle analytiků letos rozpočet blízko vyrovnanému hospodaření nebude, mimo jiné proto, že ministerstvo bude pracovat se zpřesněnými odhady. Poslanci rozpočet na letošek schválili se schodkem 50 miliard korun. "I v tomto případě může být výsledný deficit o něco nižší. Nicméně se asi již nedočkáme tak výrazného rozdílu mezi původními projekcemi a realitou, jako tomu bylo loni či v roce 2016," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle jeho odhadů v tomto roce rozpočet skončí ve schodku o velikosti asi 40 miliard korun.

Záznam z tiskové konference

Vývoj státního rozpočtu

Saldo rozpočtu v mld. Kč
  2016 2017
Měsíc    
Leden 45,87 9,1
Únor 27,69 3,67
Březen 43,6 4,7
Duben 30,52 6,3
Květen 22,39 -18,7
Červen 40,65 4,62
Červenec 75,63 24,97
Srpen 81,19 15,63
Září 82,27 17,40
Říjen 98,34 26,46
Listopad 55,45 -11,62
Prosinec 61,77  6,2
Zdroj: Ministerstvo financí

 

Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu k 31. srpnu a k 31. prosinci v letech 2007–2017

Rok Saldo rozpočtu na konci roku (v mld. Kč)
2007 -66,39
2008 -19,37
2009 -192,39
2010 -156,42
2011 -142,77
2012 -101
2013 -81,26
2014 -77,78
2015 -62,8
2016 61,77
2017  6,2
Zdroj: Ministerstvo financí
 
Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.