Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok získal prestižní mezinárodní ocenění za způsob, jakým banka ukončila umělé oslabování koruny a ustála tlak spekulantů.

Rusnok získal titul Evropský centrální bankéř roku, který každoročně uděluje časopis The Banker, vydávaný v Londýně skupinou The Financial Times. Ocenění je určeno centrálním bankéřům, kteří se se zasadili o ekonomickou stabilitu a přispěli k hospodářskému růstu. Loni evropský titul získala guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová a předtím guvernér Bank of England Mark Carney.

Rusnokův předchůdce Miroslav Singer získal stejný titul za rok 2014, poté co opatření zavedl v listopadu 2013. Záměrem bylo přimět spotřebitele víc utrácet a vyhnout se vleklému poklesu cen zboží a služeb - takzvané deflaci. To se opatřením podařilo, i když Singer za něj čelil kritice některých ekonomů i médií. Uměle oslabovaná koruna také podle banky napomohla hospodářskému růstu, protože zlevnila české zboží v zahraničí.

Po Singerově odchodu muselo ale nové vedení banky řešit, jak a kdy z režimu vystoupit a přitom být transparentní a nezpůsobit výkyvy kurzu. Zahraniční investoři totiž nakoupili korunová aktiva za desítky miliard eur v sázce na to, že koruna po opuštění režimu znovu posílí. Když se předpokládaný termín ukončení loni na jaře přiblížil, tuzemské banky se chystaly na hektické obchodování a měly dokonce připraveny krizové scénáře: odstavily některé elektronické obchodní platformy, zkrátily platnost kurzového lístku a zrušily dovolené. Měly ještě v čerstvé paměti odstrašující příklad ze zahraničí, když v lednu 2015 nečekaně uvolnila svoji měnu švýcarská centrální banka. Tehdy byly pohyby trhu tak rychlé, že se některým bankám v zahraničí nepodařilo včas zpracovat transakce klientů a ti přišli o peníze.

Konec kurzového režimu, který byl oznámen loni v dubnu, se bez dramatických výkyvů obešel. „Koruna se začala znovu obchodovat bez zásadního narušení trhů. Účinné plánování ze strany Jiřího Rusnoka a jeho týmu vyústilo v to, že se tento manévr stal úspěchem,“ napsal The Banker ve zdůvodnění ocenění.

Kurzový režim v praxi znamenal, že ČNB držela tři a půl roku kurz poblíž 27 korun za euro. Dělala to prodejem korun na trzích - takzvanými devizovými intervencemi. K opatření sáhla rok poté, co se se svojí klíčovou úrokovou sazbu dostala téměř k nule a sazby jako standardní nástroj na řízení inflace už nemohla dál používat. Banka se tak de facto pustila do experimentu, který byl nevyzkoušený. Podle ČNB byla tuzemská centrální banka po izraelské a švýcarské teprve třetí na světě, která dlouhodobě použila kurz jako nástroj své měnové politiky.

Devizové intervence zároveň způsobily skokový nárůst devizových rezerv, tedy eur, které má banka v zásobě na případnou obranu měny v časech nedůvěry investorů. Nakumulované devizy způsobí bance ztrátu, když bude koruna posilovat.

Koruna sice prošla výkyvy a postupně posílila vůči euru o téměř 6 procent, ale scénáře, kterých se banky obávaly, nenastaly. Ukončení kurzového režimu také umožnilo bance návrat k normálnímu ovlivňování ekonomiky úrokovými sazbami. Klíčová sazba byla do srpna prakticky na nulové úrovni a ČNB ji po zbytek loňského  roku mohla postupně dvakrát zvýšit.

Rusnok řekl v tiskovém prohlášením, že si ocenění váží. Podle něj bylo "hladké" ukončení kurzového režimu odrazem spolupráce širších týmů i odborného zázemí a bance se vyplatila transparentnost a předvídatelné jednání. "Tuto cenu vnímám jako další výraz důvěry v českou centrální banku a mezinárodní uznání za to, že měla a má kuráž vydávat se jak v měnové, tak v makro-obezřetnostní politice dosud neprobádanými a ne vždy populárními cestami," řekl k ocenění guvernér.

The Banker také ocenil opatření, kterými ČNB zasáhla proti neúměrnému růstu cen nemovitostí a zadlužování veřejnosti hypotékami. ČNB v předchozích dvou letech zpřísnila svá doporučení bankám pro poskytování hypoték a loni také dvakrát rozhodla o zvýšení takzvané proticyklické kapitálové rezervy - finančního polštáře pro období zhoršeného výkonu ekonomiky. Banka také varovala před vznikající spirálou rostoucích cen nemovitostí a poptávkou po hypotečních úvěrech.

"Cenu v zásadě udílejí ti sami lidé, z jejichž učebnic pracovníci ČNB v rámci svého postupu ve věci umělého oslabování koruny vycházeli. „Učitel“ tedy dle předpokladu chválí svého „žáka“ za dobře zvládnutý manévr. Avšak o tom, zda má pravdu zrovna tento „učitel“, se v mezinárodní ekonomické obci teprve vede debata. Nezapomeňme, že nekonvenční zásahy centrálních bank a dalších měnověpolitických autorit jsou věcí poměrně novou," komentuje udělení ceny Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Podle něj podobná ocenění není radno přeceňovat.

Rusnok už jedno ocenění za ukončení intervenčního režimu dostal. V říjnu získal ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017, kterou mu udělil magazín GlobalMarkets, oficiální časopis výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. 

The Banker, který existuje už od roku 1926, vychází měsíčně v nákladu více než 28 tisíc kusů a má také předplatitele svého on-line vydání. Zaměřuje se na informace ze světa financí a bankovnictví v mezinárodním kontextu - na regulaci, dopad technologií, vztah bank a kapitálových trhů, roli centrálních bank nebo řešení finančních krizí. Periodikum je pro bankovní odvětví také zdrojem dat a analýz. Časopis letos vyhlásil globálním guvernérem roku Ilana Goldfajna z brazilské centrální banky.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.