Nová uhelná elektrárna Pljevlja II., o jejíž stavbu se ucházela i česká firma Škoda Praha, nebude. Černohorská vláda projekt zrušila s tím, že se pokusí o rekonstrukci již existující elektrárny. České firmě se nepodařilo sehnat financování projektu, Černohorci požadovali financování až ve výši 85 procent z odhadovaných nákladů 9,5 miliardy korun.

Škoda Praha v září 2016 podepsala s černohorskou státní energetickou firmou Elektroprivreda Crne Gore smlouvu na stavbu elektrárny o výkonu 254 megawattů. Z podpory zakázky už ale před rokem vycouvaly Česká exportní banka i státní pojišťovna EGAP. Jednou z podmínek financování měly být i státní záruky, které Černá Hora nebyla kvůli potížím s vlastním zadlužením schopna poskytnout.

Černohorská vláda odmítla i alternativní plán Škody Praha financovat projekt pomocí spolupráce s čínskými bankami a dalšími partnery, jako je americký koncern GE. "Bylo tu oproti první nabídce velké právní riziko, byla tam i jiná technická řešení. Vláda ji označila za nepřijatelnou," řekla na tiskové konferenci černohorská ministryně hospodářství Dragica Sekuličová.

Uhelné elektrárny na Balkáně, hlavně v Srbsku, nyní staví už pouze čínské firmy. Západní firmy a státy se do nových projektů, rizikových pro životní prostředí i kvůli politické nejistotě, nepouštějí. Ve státech OECD navíc od ledna 2017 nemohou firmy pro výstavbu uhelných elektráren získávat státní podporu.

Černohorská vláda se nyní chce soustředit na rekonstrukci elektrárny Pljevlja I., zprovozněné v roce 1982. Z původně plánovaných dvou bloků se tehdy postavil jen jeden. Elektrárna Pljevlja v současnosti uspokojuje zhruba jednu třetinu černohorské spotřeby elektřiny, zbytek dodávají vodní elektrárny. Spotřeba elektřiny v Černé Hoře rapidně klesla po roce 2010 poté, co se do problémů a postupně do bankrotu dostala hliníkárna KAP, která před rokem 2009 spotřebovávala 40 procent veškeré černohorské elektřiny.

Ekologická rekonstrukce bloku Pljevlja I. má být hotova do roku 2021 a černohorský státní energetický podnik má nyní do konce ledna předložit návrhy alternativního řešení místo stavby druhého bloku uhelné elektrárny, například spalování biomasy, o čemž hovořili černohorští představitelé na tiskové konferenci po oznámení svého rozhodnutí. "Dohoda s Českou republikou o spolupráci platí a není vyloučeno, že ji využijeme při hledání alternativního řešení," řekla ministryně.

Škoda Praha na prodej

Škodu Praha vlastní od roku 2005 největší česká energetická firma ČEZ. Firma s více než šedesátiletou tradicí pomáhala ČEZ s modernizací jeho uhelných zdrojů, do nichž polostátní gigant investoval kolem 100 miliard korun.

Firma se během svojí existence podílela na stavbě zhruba stovky elektráren ve 25 zemích světa. Byla také u výstavby a modernizace všech tuzemských jaderných bloků. Mimo Česko se však Škodě Praha nedaří, což potvrzuje i krach obchodu v Černé Hoře, která byla jedinou významnější zakázkou, již firma od roku 2013 získala.

I to je důvod, proč ČEZ uvažuje, že firmu prodá. Podle informací HN má zájem několik velkých mezinárodních společností - například ruský Rosatom a korejská firma KEPCO, které se obě specializují na stavbu jaderných elektráren. Zájem má i velká čínská inženýrská firma Guangdong Electric Power Design Institute (GEDI) nebo česká firma zabývající se důlní technikou Ferrit.

ČEZ testování trhu potvrzuje. Podle šéfa firmy Daniela Beneše může případný investor firmě pomoci v účasti v tendrech na nových trzích. A ve hře je stále i možnost, že si ČEZ firmu ponechá nebo prodá jen její část.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.