Jablotron se proslavil jako výrobce alarmů a zabezpečovací techniky, dnes ale skupina čítá několik desítek firem, které se věnují také výrobě zařízení pro chytrou domácnost nebo vývoji mobilních aplikací. Podnikatel, který podnik založil se třemi kamarády v roce 1990, v rozhovoru pro HN říká, že právě přístroje, které zvyšují komfort v domácnostech, jsou budoucnost Jablotronu.

V posledních letech bylo docela živo kolem společnosti Jablotron Projects, která má na starost nové projekty a akvizice. To je budoucnost Jablotronu?

Jablotron dlouho rostl genericky na alarmu a věcech s ním spojených. Už dřív jsme si ale uvědomili, že můžeme růst i prostřednictvím nákupů. V jednu chvíli jsme Jablotron Group rozšířili až na tři desítky firem, vstupovali jsme i do různých start-upů. Cílem bylo přijít jak na zajímavý byznys, tak si stáhnout šikovné lidi. Některé projekty se osvědčily, myšlenka původního týmu, který jsme si opatřili, byla vitální, což je případ třeba Jablotron Living Technology, jiné výrazně posílily vývojovou kapacitu Jablotronu. To je případ Logic Elements z Plzně. Řadu věcí jsme se naučili. Teď to spíš redukujeme. Když je projektů přes 30, koordinace, aby pravá ruka věděla, co dělá levá, je komplikovanější.

Je dnes těžké hledat mladé firmy ke koupi?

Ze start-upů se stal boom. Naučili jsme se, že jedna ze spolehlivých cest, jak zabít start-up, je dát mu peníze. Ztratí tak přímou vazbu, že to, co dělají, jim musí zároveň zaplatit složenky. Uhnou do něčeho, co vzbudí vlnu zájmu na internetu, ale víc nic. Když někam vstoupíte a dáte peníze, neznamená to, že přidají, ale spíš že začnou svoji práci košatět a odvádět jinam, než když musí bojovat o každou korunu. A to je může vyřadit ze hry. Zpětná vazba z trhu je nesmírně důležitá, koriguje vás.

Zakladatel slovenské technologické společnosti Sygic Michal Štencl mi teď říkal, že nechápe, jak mohou startupisté chodit pořád na nějaké konference, že on na nic takového v začátcích neměl čas. Stal se z toho jakýsi životní styl.

Naprosto souhlasím. Stala se z toho bublina, která praskne. Nejhorší jsou ambiciózní mladíci, kteří píší mobilní aplikace a v době nynějšího boomu si zvykli na nesmyslně vysoké částky, které si za to účtují. Říkám tomu digitální rokoko – až budou archeologové zjišťovat, co jsme si na sebe upletli, že vyrábíme techniku, kterou ani neumíme ovládat, budou se tomu smát.

To, co říkáte, se týká i společnosti eMan, kterou jste koupili a která vyvíjí mobilní aplikace?

Je to přesně ten segment trhu, kde to je nyní přehřáté. Cifry jsou mimo realitu. Tam, kde děláme aplikace pro naše vlastní produkty, jsem spokojený. Na zakázku ale děláme věci, se kterými nejsem vnitřně spokojený, jsou to projekty, které stojí velké peníze, ale nedávají podle mě velký užitek.

Když klienti ty peníze zaplatí…

Zákazníky to stojí moře peněz. Problém je, že jsem stižený jednou věcí – nemohu lidem nabízet něco, o čem nejsem vnitřně přesvědčený.

Kam nyní tedy Jablotron míří? Budete víc a víc aktivní v chytré domácnosti?

Nesnáším termín chytrá domácnost, stala se z toho univerzální hnědá omáčka. Přijde mi nesmysl vyrábět rychlovarnou konvici připojenou k internetu nebo kávovar ovládaný přes mobil, do nějž ale musíte ručně strkat kapsle. My jsme silní v tom, že dovedeme produkty prodávat přes celosvětovou síť profesionálních montérů. Tihle odborníci rozumí nejen zabezpečovací technice, ale i jiným věcem, a proto jsme vstoupili do segmentu technologií domácností, jako jsou topení, klimatizace, větrání. Jablotron se stal jedním z pionýrů internetu věcí, jenom se tomu tak dřív neříkalo. My jsme už v roce 2007 prodávali alarmy, které měly aplikace, bylo to přes připojení WAP. Možná jsme dokonce jeden z největších providerů věcí připojených přes sítě mobilních operátorů. Naprostá většina jiných výrobků komunikuje přes wi-fi, což je problém. My na to šli od počátku tak, že zabezpečovací technika musí fungovat nepřetržitě, a jak klesly ceny GSM technologií, tak každý výrobek se umí připojit ke cloudu a nepotřebuje lokální pokrytí internetem. Je řada dalších výrobců technologií pro domácnosti, kteří tuhle naši znalost nemají a teď se na nás obrací, abychom jim pomohli. Vezměte si třeba centrální vysavač, který by mohl sdělovat některé informace, třeba o kvalitě vzduchu.

Takže se na vás obrací, abyste jim své technologie prodali?

Máme už zvláštní firmu, která se tomuto věnuje. Vyrábíme zařízení, která spolu mohou v domácnosti komunikovat. Když se spojí alarm s termostatem, ten už pak nepotřebuje žádná další nastavení a může se adaptivně přizpůsobovat, protože pozná, zda je někdo doma, či nikoli. Nebo si vezměte větrání – v Holandsku se nám podařilo najít patent, jak dělat větrání v izolovaných budovách, což je dnes povinnost, velmi vtipně a levně. Na trh musíte přijít s něčím, co nemá konkurence. A snažíme se i posouvat hranice lidského poznání, máme třeba podíl ve firmě na výzkum palivových článku Leancat a vyrábíme částicové kamery ve spolupráci se švýcarským CERN.

Velký rozhovor s Daliborem Dědkem si přečtete v pátečních Hospodářských novinách.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.