Obchodní řetězce o ploše větší než 400 čtverečních metrů budou muset od ledna nabízet z různých důvodů neprodejné potraviny charitám. Ty je poté budou přerozdělovat sociálně slabým, matkám samoživitelkám, dětským domovům nebo handicapovaným. Některé řetězce novelu zákona vítají, jiné se k ní staví vlažně, nejasný je i systém danění darovaného zboží.

Obchody budou muset podle novely, která vejde v platnost 1. ledna 2018, darovat například potraviny s deformovanými obaly a nesprávně označené výrobky. Potraviny s prošlou trvanlivostí naopak darovat nesmí, nejsou považovány za bezpečné.

Pokud řetězce neuposlechnou, hrozí jim sankce, výše pokut bude záviset na závažnosti jednotlivých případů. "Cílem je přispět ke snížení plýtvání potravinami a zprostředkovat je potřebným lidem," říká Markéta Ježková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství.

Organizace, které mohou takové potraviny přijímat, jsou především potravinové banky. Těch se v minulém roce ministerstvu zemědělství přihlásilo více než padesát.

V roce 2016 ministerstvo vydalo na provoz potravinových bank 23 milionů korun, letos to bylo téměř 30 milionů.

Velké řetězce, na které míří novela především, mají většinou problémy s neprodejnými potravinami už vyřešené.

Obchodní řetězec Globus spolupracuje s potravinovými bankami již od roku 2011.

Hypermarket Tesco dokonce věnoval na provoz České federaci potravinových bank částku 687 000 korun.

Pro Lidl je naopak darování potravin okrajovou záležitostí.

"S potravinami nakládáme odpovědně. Ty nevhodné ke konzumaci pak poskytujeme k dalšímu zpracování pro bioplynové stanice, hnojivo pro zemědělce či krmivo," tvrdí mluvčí Lidlu Zuzana Holá.

Z materiálů Generálního finančního ředitelství vyplývá, že při darování potravin je třeba odvést DPH na výstupu. Základ daně se stanoví podle stavu potravin a jejich využitelnosti v běžném prodeji. Výpočet je tedy závislý na konkrétních okolnostech, což může způsobit, že základ daně může být shodný s prodejní cenou, zároveň se však může blížit nule. Proto se všem dárcům doporučuje pečlivě dokumentovat stav darovaných potravin a archivovat všechna potvrzení o darování od potravinových bank.

Podle "Průvodce předcházením vzniku odpadů z potravin v soukromém sektoru pohostinství a stravování", který publikovalo ministerstvo životního prostředí, se zde ročně znehodnotí 829 851 tun potravin. To znamená asi 80 kg na občana. Odhadem průměrný Čech za život vyhodí více než 5300 kg jídla. Nejvyšší podíl na plýtvání má, vyjádřeno procenty, proces výroby − 44, následují domácnosti − 31, gastronomická zařízení 15 a obchody 11.

Související