"My samozřejmě respektujeme rozhodnutí Ústavního soudu. Důležité je, že Ústavní soud řekl, že zákon o EET není protiústavní a že je to legitimní nástroj na výběr daní, a to si myslím, že je nejdůležitější," řekl v pátek v Bruselu v reakci na verdikt Ústavního soudu premiér Andrej Babiš (ANO).

Ústavní soud v pátek zrušil některé části zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Částečně tak vyhověl návrhu skupiny 41 poslanců opozičních stran ODS a TOP 09.

EET už se nemá týkat plateb kartou, z účtenek mají zmizet DIČ obsahující rodná čísla podnikatelů a zřejmě se zpožděním proti původním plánům začne třetí a čtvrtá fáze evidence.

Příslušná ustanovení nepřestanou platit hned, ale nejdříve na konci února 2018, část pak až na konci roku 2018.

Zákon jako celek ale ústavní soudci nezrušili. EET podle nich sleduje legitimní cíl - účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí. 

Pro premiéra Andreje Babiše (ANO) je podstatné, že zákon o elektronické evidenci tržeb (EET), který prosadil jako ministr financí v bývalé vládě, platí.

"Ústavní soud nám říká: nejdřív předložte zákon, ve kterém definitivně stanovíte ty výjimky, aby to nebylo v kompetenci vlády, aby to vláda nemohla řešit z politických důvodů, tomu rozumím. My samozřejmě urychleně připravíme tu novelu toho zákona, která definitivně stanoví, a to se samozřejmě týká i té 3. a 4. vlny, která se tím pádem posouvá, ale pokud já vím, tak se neruší. Takže jde jenom o posun, kdy vlastně Ústavní soud říká: nejdřív dejte zákon, abyste si to nemohli měnit každý měsíc nebo často, ale aby to bylo podle zákona. Samozřejmě otázka je, jak to bude ve sněmovně, jak se k tomu postaví, ale určitě to bude zase náročné martyrium jako jsme to zažili napoprvé," řekl Babiš.

Podobný názor má ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která vítá, že Ústavní soud nezrušil zákon o elektronické evidenci tržeb (EET) jako celek. Důležité podle ní je i to, že soudci označili cíl zákona, tedy lépe kontrolovat výběr daní, za legitimní. Zrušení části paragrafů nebude mít vliv na funkčnost evidence, řekla v pátek novinářům ve sněmovně.

Schillerová také uvedla, že ministerstvo připravuje novelu zákona o EET, která by zavedla výjimky z evidence. Do té nyní úřad zapracuje i současné výhrady Ústavního soudu, včetně odvolaného spuštění třetí a čtvrté vlny EET. Novela by podle Schillerové mohla být připravena do dvou měsíců, ministryně ale nedokáže odhadnout, jak dlouho potrvá projednání normy v parlamentu.

Konec pro platby kartou

Evidence tržeb by se mimo jiné neměla týkat úhrad platební kartou, případně dalších bezhotovostních plateb.

Soud tak dal za pravdu kritikům, podle nichž jsou platby kartou už dostatečně evidované bankou, takže je nadbytečné, aby je stát získával ještě přímo od podnikatelů.

"Tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou poměrně dobře dohledatelné, a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci," uvedl Ústavní soud.

Rozhodnutí soudu internetové obchody sice uvítaly, s ohledem na vynaložené náklady podle nich ale přišlo pozdě. Vyjmutí bezhotovostních plateb z EET bude pro ně totiž znamenat další náklady.  "Bylo to logické rozhodnutí, nicméně další úpravy interních informačních systémů s sebou ponesou opět nadbytečné náklady, a na to by ti, kteří tyto regulace tvoří, měli myslet včas," řekla mluvčí e-shopu Alza.cz Patricie Šedivá.

Na účtence bez DIČ

Soud zrušil také povinné zveřejňování daňového identifikačního čísla (DIČ) na účtence. To podle kritiků příliš zasahovalo do soukromí podnikajících fyzických osob, protože DIČ je tvořeno rodným číslem podnikatele.

Stejným způsobem nicméně DIČ vzniká už dávno a bylo veřejně dostupné mnoho let před zavedením EET.

"Rozhodnutí Ústavního soudu je potřeba respektovat. Ustanovení zákona, která byla zrušena, by neměla mít zásadní dopad na český trh. Jako obchodníci považujeme za důležité, že zákon jako celek nebyl zrušen a že jeho klíčová ustanovení platí," říká Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.

Třetí a čtvrtá fáze? Ne tak snadno

Ústavní soudci v praxi zrušili také plánovaný start třetí a čtvrté fáze EET. Obory, na které se má vztahovat, totiž upřesňovalo jen vládní nařízení - podle soudců by ale tato povinnost (respektive výjimky z EET) měla být dána zákonem, a to po důkladném zvážení dopadů na různé skupiny podnikatelů.

Soudcům vadí, že rozhodnutí o plošném rozšíření na další podnikatele bylo "přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (z hlediska významu pro narovnání podnikatelského prostředí, možné konkurence s jinými podnikateli a pro zavedení elektronické evidence)".

"Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu.

Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo," uvedli soudci.

Podle dříve schváleného harmonogramu se měli od března 2018 zapojit prodejci občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, dále také svobodná povolání jako lékaři, advokáti nebo účetní. Od června 2018 se do systému mají zapojit také řemeslníci a poskytovatelé dalších služeb.

"Bude nyní na zvážení zákonodárce, jaký další postup pro tyto dvě předpokládané fáze zavádění EET zvolí a jak přímo v zákoně vymezí skupiny osob z této povinnosti vyňatých, popřípadě povinných vést jen zjednodušenou evidenci," uvedl Ústavní soud.

Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení zahájení třetí a čtvrté vlny (EET) v příštím roce negativně dopadne na poskytovatele pokladních systémů, myslí si Martin Laštovica, provozní ředitel KASAmax, která se zabývá vývojem a prodejem pokladních systémů. "Tisíce a možná desítky tisíc podnikatelů a zástupců různých profesí se na třetí a čtvrtou vlnu EET už připravily nebo připravují. Náklady, které už tito lidé a společnosti vynaložili, jim nikdo nevrátí. Předpokládám proto, že budou následovat žaloby na stát," upozornil.

Stopnutí diskuse nevadí

Soudci nepodpořili ani tvrzení opozičních poslanců, podle nichž tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL při loňském schvalování zákona porušila ústavu, když po 25 hodinách ukončila diskusi v Poslanecké sněmovně.

Obstrukční snaha opozice tehdy směrovala k zablokování zákona, podle vlády měli poslanci dostatek času k vyjádření jak při závěrečném schvalování, tak při předchozím jednání.

Ústavní soud uvedl, že v procesu přijímání zákona sice došlo k procedurálnímu pochybení, ale - zjednodušeně řečeno - délka nebo kvalita celospolečenské diskuse k zavedení EET tím nebyla omezena.

Kompletní text nálezu včetně odlišných stanovisek některých soudců je k dispozici na webu Ústavního soudu.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.