Evropská unie a Japonsko se dohodly na vytvoření společné zóny volného obchodu. Poslední otevřené body jednání, které začalo v roce 2013, již byly vyřešeny, uvedla v pátek Evropská komise. Měřeno hospodářským výkonem tak vznikne největší otevřená ekonomická zóna na světě. Smlouva by mohla vstoupit v platnost na jaře 2019, před volbami do Evropského parlamentu (EP) a po schválení současným europarlamentem a členskými státy.

Dohoda ruší cla a další obchodní překážky, jejím cílem je zajistit růst, nová pracovní místa a posílit spolupráci mezi EU a Japonskem. V textu v pátek uveřejněného společného prohlášení mimo jiné stojí, že oba aktéři se prostřednictvím dohody hlásí k myšlence volného obchodu a zavrhují pokušení protekcionismu.

Japonsko je po Spojených státech a Číně třetí největší hospodářskou mocností na světě, a tedy i velmi zajímavé odbytiště pro evropské firmy. V Japonsku a v EU žije dohromady 600 milionů lidí, ke světovému hrubému domácímu produktu (HDP) společně přispívají zhruba 30 procenty.

Kritici smlouvy se ale obávají o evropské standardy. Například ochránci životního prostředí se domnívají, že smlouva dostatečně neupravuje kontroverzní japonský lov velryb a možné pašování dřeva, napsala agentura DPA.

Japonská ekonomika ve čtvrtletí výrazně zrychlila růst

Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla tempem 2,5 procenta ročně, což je výrazně více, než se čekalo. Předběžná data uváděla růst o 1,4 procenta. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvyšuje už sedm čtvrtletí v řadě, což je nejdelší nepřerušené období za 23 let. Vyplývá to z konečných údajů japonské vlády.

O silný růst se zasloužily především investice podnikatelského sektoru a díky vysoké globální poptávce také vývoz. Tyto faktory pomohly kompenzovat pokles spotřebitelských výdajů na japonském trhu.

V porovnání s předchozím čtvrtletím HDP vzrostl o 0,6 procenta, zatímco předběžná zpráva hovořila o růstu 0,3 procenta.

Třetí největší ekonomika světa vykázala nejdelší nepřerušený růst HDP od roku 1994, od něhož jsou k dispozici srovnatelné údaje. Její výkon je výsledkem čtyřletého období politiky agresivní hospodářské stimulace, za níž stojí premiér Šinzó Abe.

Program takzvané "abenomiky", který je směsí kvantitativního uvolňování, vládních výdajů a strukturálních reforem, se kromě hospodářského růstu zaměřuje na zvyšování spotřebitelských cen. Země se totiž roky potýká s deflací.