Rozpočet se po úterním prvním čtení dostal do výborů, kde se nyní projednávají jeho jednotlivé kapitoly. Poslanci už zároveň přicházejí s nápady, kde byl měl stát peníze přidat a kde naopak ušetřit. Například piráti, kteří v prvním čtení rozpočet nepodpořili a zároveň nehlasovali ani pro jeho vrácení k přepracování, chtějí přidat 1,5 miliardy korun vysokým školám. Peníze by měly zamířit hlavně na platy doktorandů. O další zhruba čtyři miliardy hodlají zvýšit rozpočet na sociální služby.

Částku okolo pěti miliard korun by piráti rádi získali z rozpočtu ministerstva vnitra, kde je podle poslance Mikuláše Ferjenčíka příliš mnoho peněz vyčleněno na boj proti terorismu. Ferjenčík si myslí, že by se dalo ušetřit také na investičních pobídkách, které podle něj nemíří na investice s vyšší přidanou hodnotou.

Podle Bohuslava Čížka, ředitele sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy však peníze kvůli současnému nastavení zákona o investičních pobídkách v rozpočtu ušetřit nelze. “Většina podpory je totiž formou slevy na dani z dodatečného zisku. Musíme se proto zaměřit na dokončení revize stávajícího systému,” vysvětluje Čížek. Novelu zákona již připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu.

Pozměňovací návrhy chystají také strany, které rozpočet sestavovaly, tedy sociální demokraté a KDU-ČSL. Obě strany chtějí v příštím roce přidat učitelům a sociálním pracovníkům. Končící ministr pro lidská práva Jan Chvojka řekl, že ČSSD bude v druhém čtení zákona požadovat, aby do sociálních služeb zamířilo alespoň o 3,5 miliardy korun více. Platy učitelů by sociální demokraté chtěli v příštím roce zvýšit o 15 procent.

Přidat sociálním pracovníkům chtějí také komunisté. Lídr hnutí STAN Jan Farský by zase pomocí pozměňovacích návrhů rád dostal více peněz na investice s vyšší přidanou hodnotou.

Právě klesající investiční výdaje rozpočtu, například na opravu silnic a dálnic, vadí také zástupcům ODS. Občanští demokraté se podle Jana Skopečka budou snažit najít oblasti, ve kterých by se dalo ušetřit a tyto peníze budou chtít přesunout do rezerv rozpočtu. Celkový deficit se tak sice nesníží, ale zároveň nedojde k utracení peněz. Prostor pro úsporu vidí Skopeček například v provozních výdajích, které se zvyšují i díky rostoucímu počtu státních zaměstnanců. Konkrétní úsporné návrhy ještě ODS nemá.

Zákon o rozpočtu prošel v úterý ve sněmovně prvním čtením. Hlasovalo pro něj celkem 116 poslanců, jen 32 bylo proti. V druhém čtení už budou moci dávat poslanci pouze návrhy na přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami, neměnné už jsou základní parametry rozpočtu, tedy zejména příjmy ve výši 1314,5 miliardy korun, výdaje 1364,5 miliardy korun a tedy také plánovaný deficit 50 miliard korun.

Nyní má sněmovna zhruba dva týdny na to, aby schválila jeho konečnou podobu a vyhnula se tak rozpočtovému provizoriu. Rozpočtový výbor ve středu schválil například návrhy rozpočtů sněmovny, Senátu či prezidentské kanceláře. Sněmovna získá z rozpočtu v roce 2018 1,33 miliardy korun, o 89 milionů více než letos. Více financí získá také Senát a kancelář prezidenta republiky.

Současnou podobu rozpočtu schválila v září vláda Bohuslava Sobotky. Tehdejší ministr financí Ivan Pilný v něm ještě na poslední chvíli hledal dodatečné peníze kvůli zvýšení platů ve veřejné sféře, ke kterému došlo od listopadu. Přidáno tehdy dostaly i vysoké školy.

Pilný nakonec nezvýšil plánovaný schodek 50 miliard korun i díky tomu, že ministerstvo financí zlepšilo odhad růstu ekonomiky pro rok 2018. Původně úředníci ministerstva financí očekávali, že hospodářství příští rok poroste o 2,9 procenta, poté tento odhad ještě o dvě desetiny procentního bodu zvýšili.