Odpůrci demolice brutalistního komplexu Transgas na pražské Vinohradské třídě věří, že ještě mohou zachránit soubor historických budov před demolicí. Na pondělí 4. prosince proto svolali protestní pochod proti bourání komplexu ze 70. let. „Věříme, že lze rozhodnutí ministerstva kultury, podle kterého objekt není kulturní památkou, ještě zvrátit,“ říká Petr Zeman z iniciativy Prázdné domy, která je jedním z organizátorů akce.

Ministerstvo kultury před dvěma týdny zastavilo přezkumné řízení, kterým se odpůrci demolice snažili zvrátit předchozí rozhodnutí památkářů. Podle něj komplex budov není natolik významný, aby zasloužil památkovou ochranu. Společnost HB Reavis slovenského podnikatele Ivana Chrenka díky tomu může žádat o povolení k demolici a následně na pozemcích postavit vlastní projekt. Občanské iniciativy doufají, že by se situace mohla změnit ve chvíli, kdy se s nástupem nové vlády změní vedení na ministerstvu kultury.

Pravděpodobnost, že by se iniciativám podařilo plány developera přerušit, není velká. Podle úředníků však existuje možnost, jak řízení o prohlášení budovy za kulturní památku obnovit. „Jedinou relevantní možností je podání žaloby k soudu ze strany nejvyššího státního zástupce nebo ombudsmana proti rozhodnutí ministerstva,“ vysvětluje mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Dodává, že by se muselo jednat o takzvanou žalobu ve veřejném zájmu.

Podle Zemana je cílem iniciativ vzbudit co největší povědomí o dané problematice mezi veřejností. Protestu se zúčastní odborníci na architekturu i další osobnosti kulturní scény, kteří s demolicí nesouhlasí. V rámci protestu, který bude zahájen přímo před Transgasem v pondělí v 17 hodin a 30 minut, vystoupí historici umění Jindřich Vybíral, Milena Bartlová a Marie Klimešová, sochař Pavel Karous či kurátorka a teoretička Radomíra Sedláková. Akci podpořili také například Vladimír 518 či architekt Adam Gebrian. Na místo dorazí také oba poslední žijící autoři komplexu budov – architekti Václav Aulický a Jan Fišer.

Protest začne u schodiště komplexu v Rubešově ulici a bude pokračovat na Václavské náměstí k místu bývalého Kozákova domu v Opletalově ulici, který byl letos zbourán po několikaletých sporech o to, zda má být prohlášen za kulturní památku.

Developerská společnost HB Reavis Ivana Chrenka již dříve označila přezkumné řízení za pouhou formalitu. „Už vloni ministerstvo konstatovalo, že architektonické kvality souboru budov nevyvažují jeho urbanistické nedostatky. Jsme rádi, že pan ministr během přezkumného řízení dospěl k závěru, že toto rozhodnutí bylo podloženo důkladnou analýzou všech podkladů,“ říká generální ředitel HB Reavis pro Českou republiku Petr Herman. Jemu dávají za pravdu i někteří další odborníci. Jedním z argumentů pro zbourání komplexu je také to, že prostory budovy by jen těžko hledaly nájemníky. Dnes jsou budovy prázdné.

Díky přerušení přezkumného řízení, pod které se podepsal ministr kultury Daniel Herman, přestala platit takzvaná předběžná památková ochrana stávajících budov. Po dobu řízení bránila developerovi, aby na místě prováděl demoliční práce. To se nyní mění. Firma však na Vinohradské nemůže začít bourat okamžitě. Investor musí nejdříve získat povolení k demolici. Jeho vyřízení může trvat několik měsíců. Povolovacím kolečkem pak musí nechat projít i nový projekt, který chce na místě vybudovat. Pokud vše půjde podle plánu, začne developer stavět příští rok a hotovo bude mít v roce 2021.

Na místě bývalého Transgasu má vzniknout obchodně-administrativní centrum podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. Komplex bude tvořit celkem sedm nízkoenergetických budov. Ve vnitrobloku pak investor vytvoří nový veřejný prostor se zelení, terasami a bezbariérovým průchodem. O jak velkou investici půjde, společnost neuvádí.

Mezinárodní developerská skupina HB Reavis se sídlem v Lucembursku koupila komplex budov, ve kterém dříve sídlil Ústřední dispečink tranzitního plynovodu, v roce 2014 od společnosti ČEZ. Na místě měla donedávna sídlo pražská regionální pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ta však prostory v září loňského roku opustila, a budova tak nyní zůstává bez nájemníků.

Komplex vyrostl na pozemcích v 70. letech poté, co se Československo zavázalo k přepravě plynu ze Sovětského svazu do západní Evropy. Jeho autory jsou architekti Václav Aulický, Jiří Eisenreich, Ivo Loos a Jindřich Malátek. V budově měl sídlo již zmíněný Ústřední dispečink tranzitního plynovodu, dále Federální ministerstvo paliv a energetiky a také Světová odborová federace.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.