Stát uzavřel smlouvu s majitelem vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě koncentračního tábora pro Romy. Stát za budovy a pozemky zaplatí 450,8 milionu korun včetně daně.

Kupní smlouvu ve čtvrtek v Praze podepsali ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Schvalovací doložku za stát podepsal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Muzeum se bude o areál starat. 

Existenci vepřína na místě utrpení lidí označil za amorálnost a ostudu českého národa Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu, který se za odstranění výkrmny léta zasazoval. Poděkoval jménem všech pozůstalých za to, že vláda vyřešila dlouholetý problém.

Zmínil, že zásluhu mají i lidskoprávní organizace či velvyslanci, kteří se pietních aktů v Letech pravidelně zúčastňovali.

"Vážím si toho, že jsem díky prozřetelnosti mohl být jedním z těch, kteří pomohli dotažení do konce tohoto důstojného a spravedlivého projektu, tedy vykoupení letského areálu, aby farma mohla být nahrazena důstojným památníkem obětem romského holokaustu. Je to důležitá věc, která souvisí s kulturou připomínání. Ta znamená, abychom se nebáli podívat se pravdivýma očima na určité, třeba i zapeklité momenty našich dějin," řekl Herman.

Po podpisu smlouvy musí dát souhlas s prodejem areálu státu ještě akcionáři podniku na valné hromadě. Ta je svolána na 4. prosince.  V návrhu usnesení valné hromady stojí, že ve čtvrtek podepsaná smlouva nabude účinnosti 15. února 2018 a splatnost je nejpozději do 31. října 2018. Vláda koupi schválila v srpnu, koncem října odtajnila smlouvu.

"Poslední dva měsíce jsem začal mít pochybnosti o tom, zda stát dodrží slovo," řekl Čech, který se v minulých týdnech vyjádřil, že stát podle něj podpis smlouvy odsouvá.

"Jsme zemědělství, které má svůj rytmus, dlouhodobější než průmyslové podniky. Kdyby došlo k podpisu do konce září, na konci března bychom mohli areál předat. V srpnu vláda rozhodla, v září se ale nepodepsalo. Ale v důvěře ve vládu a v pana ministra Hermana jsme pokračovali, útlum už běží a původní termín bude dodržen," řekl Čech.

Někteří včetně členů vlády kritizují vyjednanou sumu 450 milionů korun jako nepřiměřenou. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) pro uzavření smlouvy nehlasoval, podle něj cena nerespektuje soudní odhad, který se podle něj pohyboval kolem 200 milionů.

Podle Hermana je suma vyšší než odhad i z toho důvodu, že zahrnuje i veřejný zájem na odkupu vepřína.

Prezident Miloš Zeman před časem uvedl, že je proti likvidování prosperujícího podniku. Už dříve mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana v letském vepříně pracuje ale jen osm zaměstnanců.

O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo víc než dvě dekády, předchozí vlády problém odsouvaly. K uzavření vepřína Česko dostávalo výzvy ze zahraničí, romské komunity letošní rozhodnutí vnímají jako úlevu a zadostiučinění.

Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, letos ale souhlasila s finanční kompenzací. Pozemky pod budovami patří státu.

Areál v Letech se stavěl od roku 1972, umístěno tam bylo 13 tisíc prasat. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly, plocha areálu je 7,1 hektaru.

Stát vedle kupní ceny zaplatí asi 120 milionů za sanaci

Stát na sanaci a další úpravy areálu vepřína v Letech vynaloží podle odhadů ještě 120 milionů korun.

Po podpisu kupní smlouvy mezi státem a majiteli vepřína to řekl ekonomický náměstek ministra kultury René Schreier. Smlouva na 450 milionů korun řeší jen odkup objektů. 

Přibližně 90 milionů korun bude stát odstranění budov a ekologické zátěže, 20 milionů korun se odhaduje na vybudování pietního místa. "S náklady na památník by mohly pomoci zdroje z takzvaných norských fondů," řekl náměstek. Na podobu památníku bude vypsaná architektonická soutěž. Předtím se ještě na místech odstraněných budov uskuteční neinvazivní archeologický průzkum.

Chov vepřů má skončit v Letech do jara, Čech ve čtvrtek řekl, že termín bude dodržen. Důstojný památník by mohl na místě vzniknout během nejbližších let.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní, později se stejně jako tábor v Hodoníně u Kunštátu změnil na sběrný. Do května 1943 táborem v Letech prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů.

Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Tábor na konci druhé světové války shořel. Archeologové na jeho místě letos našli jeho pozůstatky i předměty, které patřily lidem vězněným v táboře. Dostalo je Muzeum romské kultury. Projekt měl také získat materiály, na jejichž základě by šlo vyhlásit tábor památkou.