Tedy takové město, které smysluplně využívá moderní technologie ve prospěch svých obyvatel a návštěvníků. A co je ještě lepší, všudypřítomnost technologie a rozšíření otevřených datových politik přináší silné palivo pro motor hospodářského růstu, pro inovace měst. Poprvé v historii vytváříme digitální města.

Stavebních bloků jako v Legolandu

A je potřeba stavět je pěkně od základů. Stavební bloky pro "digitalizaci ulic" a budování služeb jsou:

1/ lokální městské softwarové aplikace, které město využívá pro vlastní provoz, pro plánování, provádění a monitorování prací veřejné obslužnosti,

2/ externí aplikace, jež jsou mimo oblast působnosti radních, např. předpověď počasí, zprávy a události, nebo účetní aplikace v případě, že jsou zajišťovány privátní sférou,

3/ senzory.

Dostáváme se do éry internetu věcí, o zahuštění životního prostoru senzory v blízké budoucnosti pochybuje málokdo. Některá města se již potýkají přímo s nutností instalovat senzory v podobě kamer, GPS přístrojů v autobusech nebo inteligentních měřičů spotřeby energií a vody.

Tři stavební bloky k digitalizaci města však nestačí. Tím skutečným základem je infrastruktura. Musíme zajistit přenos informací mezi senzory a aplikacemi prostřednictvím digitální komunikační infrastruktury. Dalším dílem skládačky je datové shromaždiště. To zajišťuje porovnávání dat pocházejících z rozdílných zdrojů založených na společných faktorech, které se v datech nacházejí. O tvorbě pravidel nad daty nemluvě. Postupujeme k dalšímu bloku, zajišťujícímu automatizaci standardních provozních procedur, další zajišťuje spolupráci, podporuje komunikaci mezi pravomocnými zastupiteli, analytický blok poskytuje reporty zastupitelům a sleduje KPI, diagnózy, predikce, geografické zobrazení, pokročilé vizualizace jdoucí do detailů například provozních stavů budov, a v neposlední řadě je tu optimalizační blok počítající optimální hodnoty na základě stanovených omezení. Konečně posledním blokem je portál a mobilní aplikace.

Bez koncepce to nejde

Základem chytrého města je vize a koncepce jeho budování, která začíná u infrastruktury. V rámci koncepce je nejdůležitější definovat si jeho technologický rámec. Musíme mít vždy na vědomí, že architektura konceptu musí být co nejotevřenější, se standardními protokoly. Je potřeba přistupovat ke konceptu jako ke stavebnici, pro jejíž úspěšné složení potřebuji kompatibilní stavební bloky. Základem je tedy to, co není na první pohled vidět. V žádném případě nelze začít budovat smart city u jednotlivostí typu "chytré lavičky" bez celkové koncepce, to by šlo jen o budování novodobé verze Potěmkinovy vesnice. Vize by zároveň měla jasné priority vhodné pro dané město, například oblast dopravy a nakládání s odpady nebo návštěvnický servis. Měla by být také nadčasová a neměla by se měnit se změnou vedení města. To by totiž byla sisyfovská práce a plýtvání prostředky. Pokud má město vyřešenou koncepci a infrastrukturu odpovídající zvoleným prioritám, může se soustředit na jednotlivé projekty. Nabízí se například digitalizace městských služeb, které zvýší obslužnost a komfort života ve městě. Pojďme se podívat na pár příkladů.

IoT

Letos má být podle Gartneru používáno na 8,4 miliardy připojených "věcí". O 31 procent více než v roce 2016. Do roku 2020 naroste jejich počet na 20,4 miliardy.

Minecraft naživo

Pokud se veřejnost aktivně podílí na inovaci městských služeb, přináší to oboustranné výhody. Občané mohou hlásit problémy s údržbou, přetížení dopravy nebo další podobné záležitosti prostřednictvím aplikace založené na fotografiích a město pak může rychleji a efektivněji reagovat. Předchůdcem takzvaného citizen sourcingu jsou městské dotazníky spokojenosti, získávající zpětnou vazbu od občanů. To je však méně efektivní. Kdo má chuť se zastavit někde na úřadě či webových stránkách a odpovídat na dotazy, i kdyby jen označením předem sestavených odpovědí. Vyfocení snímku pomocí mobilního zařízení použitím speciální aplikace spojené s vaším úřadem je akce, kterou lze provést takřka za chůze. V této oblasti řešení má český trh co nabídnout. Kreativnosti obyvatel navrhujících řešení se meze nekladou, a tak vznikají projekty i městské výstavby založené na herním prostředí Minecraft.

Kluk z plakátu

Mobilní doba došla tak daleko, že lidé hledající na Googlu či Tripadvisoru informace při plánování výletů a dovolených považují tuto aktivitu za pracnou. Městský digitální kiosek je místem, kde veřejné i komerční subjekty mohou posílat svá sdělení. Koho nebaví zkoumání a hledání, ten v digitálním kiosku rovnou nasaje relevantní informace o restauracích, obchodech a událostech v bezprostřední blízkosti. Multimodální systémy rychle zrají, a tak už se některá města mohou pochlubit kioskem, který usnadňuje cestujícím najít informace o kýžené cestě z bodu A do bodu B bez nutnosti čtení mnoha informací a návštěvy mnoha webových stránek.

Nakládání s odpady

Pokročilá digitalizace související se službami v oblasti nakládání s odpady došla až do stadia kontejnerů lisujících odpad pomocí energie získané ze slunce. Jelikož pojmou až pětinásobek své standardní kapacity, patřičně redukují počet potřebných kontejnerů. Navíc, dá-li o sobě popelnice vědět, z kolika procent je naplněna, omezí se případy vývozu polovičních kontejnerů. V praxi tak dojde ke snížení počtu kontejnerů v průměru kolem 75 procent. Druhým významným řešením je analýza odpadů s cílem získat výkonnostní indexy jeho třídění. Při implementacích bylo zjištěno, že veřejné indexy třídění a jejich porovnávání v daném okolí motivují a získávají pozornost společností a také obyvatel rodinných i bytových domů.

Otevřená data vedou k otevřené mysli

Mezi dalšími službami se základem v IoT, které zvyšují míru spokojenosti ve městech, jsou služby podporující bezpečnost a zdravotnické služby, jako například aplikace založené na takzvaných SOS tlačítkách, jež slouží k přivolání lékařské asistentky či pořádkových jednotek. Dopravní situaci podpoří GPS technologie. Zvýšení efektivity administrativních úkonů mohou mít základ v jednom zařízení, nesoucím veškeré biometrické a identifikační informace. Mozkové kapacity s dobrými nápady není nikdy dost, a tak největší potenciál přináší veřejně přístupné informace ze všudypřítomných zařízení, ale i od komerčních subjektů, které mohou vystavit údaje o návštěvnostech, poruchách zařízení, provozování a vytíženosti svých služeb. Čím větší bude hustota dostupných otevřených dat na daném místě, tím větší je šance, že nad těmito informacemi vzniknou služby s přidanou hodnotou, které budou vytvořeny fantazií a inovátorstvím lidu.

 

Článek byl publikován v magazínu ICT revue 11/2017.

Související