Za první tři čtvrtletí poklesl provozní zisk ČEZ oproti loňsku o šest procent na 41,4 miliardy korun. Při přibližně stejných tržbách jako minulý rok, které nyní byly 146,7 miliardy. Čistý zisk ČEZ naopak vzrostl o 13 procent na 16,6 miliardy. Očištěný čistý zisk je ještě o 700 milionů vyšší.

K vyšším ziskům ČEZ přispěly hlavně jednorázové příjmy. Za prodej bytů na pražském sídlišti v Písnici získal ČEZ celkem 1,1 miliardy korun. Prodej akcií maďarské petrochemické společnosti MOL pak vynesl 4,6 miliardy.

O více než tři miliardy naopak poklesly oproti stejnému období loňsku prodejní ceny elektřiny z tradičních zdrojů. ČEZ měl i vyšší náklady na emisní povolenky (1,3 miliardy).

Celoroční zisk 19 miliard

Výhled provozního zisku za celý rok 2017 snížil management ČEZ o jednu miliardu na 52 miliard korun. Čistý zisk ale firma stále předpokládá ve výši 19 miliard.

Očekávané příjmy ČEZ mohou do konce roku ovlivnit ještě dvě mimořádné věci. Negativní dopad ve výši jedné miliardy korun může mít stále probíhající spor o náhradu škody za elektřinu nasmlouvanou, ale neodebranou v roce 2010, který ČEZ vede se stáním podnikem Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Nejvyšší soud v srpnu zrušil předchozí rozsudky ve prospěch ČEZ a vrátil případ na začátek. Firma s náhradou škody v příjmech za letošní rok počítala.

Druhou kauzou je prodej bulharských aktiv ČEZ, která se v letošním účetnictví firmy zřejmě neprojeví. ČEZ už uzavřel dohodu na prodej nyní odstavené uhelné elektrárny ve Varně, již firma koupila v roce 2006. Podle informací HN je možná prodejní cena 1,3 miliardy korun.

Mnohem větší částku ČEZ očekává za prodej distribuční sítě pro tři miliony lidí, kterou vlastní a provozuje od roku 2004. Loni přispělo podnikání ČEZ v Bulharsku do jeho celkového provozního zisku 5,6 miliardy (čistý zisk 343 milionů).

Zájmem ČEZ je prodat co nejdráže. O distribuci a několik zelených zdrojů v Bulharsku má zájem také česká společnost Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře, která za ně nabízí 281 milionů eur.

Dukovany jedou naplno

ČEZ ve svých zdrojích vyrobil od ledna do září 46 TWh elektřiny. Meziročně vzrostla výroba obnovitelných zdrojů firmy, jež dosáhla 1,4 TWh. Důvodem jsou hlavně větrné elektrárny ČEZ v Německu, které firma koupila koncem loňského roku a vyšší výkon větrných parků Fântânele a Cogealac v Rumunsku, kde místní vláda rovněž přestala komplikovat vyplácení zelených certifikátů. Jen tyto dvě věci zvýšily provozní zisk ČEZ z obnovitelných zdrojů o 700 milionů korun.

Oproti klasickým zdrojům je to však stále v kontextu ČEZ výrazná menšina. Na jaderné a uhelné elektrárny připadá celkem 44,6 TWh vyrobené energie. ČEZ předpokládá, že podíl uhelných elektráren na letošní výrobě elektřiny poklesne o šest procent. Naopak u jaderných zdrojů má vzrůst o 18 procent. K tomu přispěje i plný výkon elektrárny v Dukovanech, kde skončila plánovaná odstávka třetího bloku.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.