Ruské a čínské tajné služby jsou v Česku stále silnější. Ruští agenti v loňském roce výrazně posílili své dezinformační a hybridní kampaně v souvislosti s válkou na Ukrajině a v Sýrii. Kromě Číny a Ruska na českém území působila jen tajná služba Íránu.

Uvedla to Bezpečnostní informační služba (BIS), která v úterý zveřejnila výroční zprávu za loňský rok. 

Ruští špioni se skrývají v Česku pod diplomatickým krytím.

"Představitelé 'nevládních' entit přímo či nepřímo řízených ruskou mocí a jejími zpravodajskými službami systematicky usilovali o získání podpory českých parlamentních a neparlamentních politických stran a představitelů vrcholných orgánů české státní správy," píše tajná služba s tím, že někteří Češi vědomě či nevědomě pomáhali v ruské agresi vůči dalším státům.

Někteří Češi podle kontrarozvědky předávali ve velkém Rusům citlivé interní informace. "Byť (Rusové) získávali informace neutajované, jejich charakter a rozsah způsoboval Česku větší škody než vyzrazení tajných informací," dodává BIS.

Výraznou činností ruských tajných služeb ale byla také vlivová kampaň na internetu proti Ukrajině, NATO a Evropské unii.

"Stejně jako v předchozím období bylo ruským zájmem ovlivňovat českou společenskou a politickou vnitřní integritu a tím potažmo oslabovat EU a NATO," tvrdí BIS a dodává, že ruské tajné služby financují nevládní organizace, které proti územní celistvosti Ukrajiny bojují.

Kontrarozvědka zaznamenala také další nelegální cesty Čechů na ukrajinská území na Donbas nebo Krym, který Rusové anektovali. "Při těchto cestách čeští občané využívají, byť nevědomě, skrytou asistenci ruských tajných služeb."

V minulém roce podle BIS byly v Česku vyšší počty čínských špionů, kteří se do země dostali v oficiálních zahraničních delegacích. "A především došlo ke zvýšení počtu, agresivity a intenzity čínských zpravodajských operací proti českým cílům a zájmům," popisuje tajná služba. Špionům navíc v jejich úsilí pomáhají lidé, kteří jsou součástí čínských komunit žijících trvale v Česku.

"Dominantním zájmem Číny a jejích zpravodajských služeb v ČR byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchajwanských vztahů," odhaluje opatrně kontrarozvědka ve své zprávě.

Ruská kybernetická hrozba

Kromě vlivu cizích mocností Ruska a Číny se Bezpečnostní informační služba v loňském roce zaměřila i na ohrožení Česka v kyberprostoru. Ruská kyberšpionážní kampaň APT28/Sofacy byla podobně jako v roce 2015 velice aktivní a využívala k útokům proti českým úřadům počítače ze zahraničí.

"A kompromitovala několik soukromých e-mailových účtů osob s vazbami na české vojenské prostředí," píše BIS s tím, že z e-mailů se mohli útočníci dozvědět osobní informace.

Terorismus v Česku? Žádný

Možná nebezpečí terorismu v souvislosti s radikálním islámem jsou podle tajné služby v Česku mizivá. A objevilo se jenom několik jednotlivců, kteří se inspirovali myšlenkami vycházejícími z islamistických ideologií.

"Nositelé těchto myšlenek však zůstali ve svých názorech osamoceni, nedostali v průběhu roku prostor k tomu, aby své názory a postoje mohli šířit v české muslimské komunitě," vysvětluje tajná služba a dodává, že muslimská komunita v Česku je stále bezpečná a umírněná.

Problém, který ale v souvislosti s islámem tajná služba sledovala, byla islamofobie části české společnosti.

Projevila se při několika protimuslimských akcích jako pálení Koránu před brněnskou mešitou, inscenované napadení Prahy Islámským státem nebo zveřejnění seznamu teplických muslimských podnikatelů.

V roce 2015 tajná služba navíc informovala o sedmi lidech, kteří odjeli do Sýrie se záměrem připojit se k teroristickým organizacím, jako je samozvaný Islámský stát. Tito lidé byli z islámského světa, v tuzemsku pobývali krátkodobě a nebyli to Češi.

Návrat těchto bojovníků zpět do Evropy tajná služba označila za bezpečnostní riziko, na které se loni zaměřila. "Pro většinu navrátilců z bojů v Sýrii nebo Iráku nebyla ČR cílovou destinací, ale její území mohlo být podobně jako v roce 2015 využíváno k jejich tranzitu dál do západní Evropy," uvedla BIS.

Ekonomické zájmy a dobrý registr smluv

V souvislosti s aktivitami, které ohrožují významné ekonomické zájmy země, předala v minulém roce BIS policii a státním zástupcům zhruba o polovinu víc případů než o dva roky dříve.

Tajná služba v kapitole o ochraně významných ekonomických zájmů kladně hodnotí efekt nově zřízeného registru smluv. Dodává však, že některé státem ovládané subjekty se předpis snažily účelově obcházet. "BIS zaznamenala případ, kdy státem vlastněná akciová společnost účelově emitovala veřejně obchodovatelné cenné papíry, aby naplnila výjimku ze zákonné povinnosti smlouvy zveřejňovat," stojí ve výroční zprávě.

Související