Do konce října musí všechny kraje oznámit datum výzvy pro příjem nových žádostí takzvaných kotlíkových dotací. Ve druhém kole je na zpětné proplacení nákladů za výměnu starých neekologických kotlů k dispozici celkem 3,4 miliardy korun. Nejvíce peněz může rozdělit Moravskoslezský kraj, který má 900 milionů korun. Druhá největší částka, celkem 502 milionů, připadá na Středočeský kraj.

Na čtyři kraje, které již druhou výzvu vyhlásily, zatím přišlo 11 500 žádostí. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že peníze budou stačit na výměnu 35 tisíc kotlů.

Úředníci z krajů slibují, že už se letos nebudou opakovat několika hodinové fronty, jako tomu bylo na podzim 2015, kdy se rozdělovala první třetina z celkem devíti miliard korun vyčleněných na kotlíkové dotace z fondů EU. S výjimkou kraje Vysočina je v ostatních krajích možné podat si žádost pomocí elektronického formuláře a celou dokumentaci pak dodat zpětně.

"Přibližně dvě třetiny žádostí se podají hned v den, kdy se výzva vyhlásí," uvedl Jan Miler z odboru strategie, přípravy a realizace projektů Ústeckého kraje, který chystá výzvu na úterý 31. října. Podobně je to i v dalších krajích.

V plánu je ještě třetí vlna dotací, při níž chce ministerstvo rozdělit další zhruba tři miliardy korun. Celkem tak z Evropské unie půjde na výměnu kotlů v českých domácnostech devět miliard korun. 

Největší chyby v žádostech

Na výměnu kotle mohou majitelé rodinných domů nebo obyvatelé domů, kde jsou maximálně tři byty, získat příspěvek až 127 500 korun. Plná dotace je možná u kotle na biomasu, průměrná dotace je nižší a pohybuje se většinou kolem sto tisíc korun. Podpora může činit až 80 procent ceny kotle. Kotlíková dotace se nevztahuje na rekreační chyty a chalupy.

Peníze se lidem proplácí zpětně. Musí si tedy nejdříve výměnu kotle zařídit a teprve pak požádat o proplacení peněz. Počet žádostí, jimž se náklady na výměnu kotle neproplatí, se pohybuje mezi jedním až třemi procenty, shodují se zástupci krajů.

Nejčastější chybou, která může zabránit proplacení kotlíkové dotace je neprůkazná fotodokumetace původního kotle. "Žadatelé musí doložit existenci kotle ještě v plně zapojeném stavu. Pokud už mezitím kotel zlikvidovali, je to problém," uvedla Petra Brodová, která řídí oddělení strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji.

K chybám, které mohou proplacení peněz zhatit je například instalování jiného kotle, než je uvedeno v projektu. Hlavně v první výzvě se u žadatelů objevovaly problémy spojené s dokumentací projektu. Zvolené firmy sice bez problémů zvládly výměnu kotle, horší už do bylo s administrativou, které se lidé nevyhnou. Podle zástupců krajů je ale v jejich zájmu dotace vyřídit a naprostá většina chyb je řešitelná.  

Neproplácí se kotle na uhlí

Oproti minulosti už není v nynější výzvě pro kotlíkové dotace možné získat dotaci na nový uhelný kotel. Ty přitom v minulosti tvořily 12 procent všech výměn. Majitelům rodinných domů však zůstala možnost pořídit si kotel, který kombinuje spalování uhlí a biomasy, což jsou nejčastěji dřevěné pelety. V něm se ale kvůli ceně častěji spaluje uhlí. Proto ekologové jejich podporu kritizují a chtějí, aby pořízení těchto kotlů nešlo z dotací proplácet.

Další změnou oproti první výzvě je, že už není výměnu kotle spojovat s opatřeními na energetické úspory. K novému kotli tak už není nutné zařídit výměnu dveří a oken, které by zvýšily energetické úspory budov.

Zájem na zvýšení podílu plynových kotlů na trhu má Český plynárenský svaz. V první výzvě připadlo na plynové kotle celkem 14 procent trhu. Podle Jana Valenty je cílem plynařů získat na celkovém balíku 18 procent, což je přibližně 6500 kotlů.

Větší zájem o plynové kotle se například potvrzuje v Moravskoslezkém kraji, kde na ně podle Petry Brodové připadá přibližně 40 procent nových žádostí, další pětina pak připadá na tepelná čerpadla. Naopak v Ústeckém kraji, který je dalším krajem, se zhoršenýmm ovzduším převažují v žádostech kogenerace (zařízení vyrábějící teplo i elektřinu).

Smyslem kotlíkových dotací je snížit znečištění vzduchu od popílku, prachu a jedovatých látek. Typické je to hlavně v menších městech. Odhaduje se, že podobných kotlů, kde se topí uhlím, dřevem nebo i odpadky je v Česku přes 300 tisíc. Ministerstvo životního prostředí doufá, že se pomocí kotlíkových dotací vymění nejméně 80 tisíc kotlů.

Majitele starých kotlů motivuje k výměně i sankce, která vyplývá ze zákona o ochraně ovzduší. Podle ní mohou do domů, z nichž uniká podezřelý kouř, nastoupit kontroloři a udělit pokutu až do výše 20 tisíc korun.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru