"Většina lidí se mylně domnívá, že se téma vesmíru pojí jen s jeho výzkumem a kosmickými výpravami astronautů. Ze všeho nejvíc jde ale o byznys," tvrdí manažer Evropské vesmírné agentury (ESA) Frank Salzgeber. "Vezměte si jen dvě technologie, které jsme v ESA před lety vyvinuli. Přišli jsme třeba s lasery, které sledují pohyb očí astronautů, a dnes se takové lasery používají po celém světě pro operace očí, když se chcete zbavit brýlí. Z tepelné ochrany evropského raketoplánu Hermes zase vznikl projekt vysoce účinných keramických brzd do aut," říká energický Němec, který nyní přijel do Prahy na akci Startup World Cup & Summit.

Podle něj se tak potvrzuje, že miliardové investice do oblasti vesmíru dávají smysl a pomáhají v rozvoji "kosmického byznysu" realizovaného na Zemi. A právě v něm prý v konkurenci dalších evropských národů vynikají také Češi.

"Dlouze jsme v Česku diskutovali o tom, zda se země vydá spíše cestou vesmírného výzkumu, anebo byznysu. Nakonec vyhrál byznys, z čehož můžete mít daleko větší prospěch. Třeba Maďaři si přitom vybrali výzkum," uvádí Salzgeber.

Rentgenová analýza obrazů nebo kola "z vesmíru"

Jeho ESA loni spolu s vládní agenturou CzechInvest a pražským magistrátem založila rozvojový program pro "vesmírné start-upy" ESA BIC Prague, který je vůbec první svého druhu ve střední a východní Evropě. Osm mladých technologických firem, které v něm zatím působí, má vesmírné technologie dostávat do běžného života a podle Salzgebera se jim to zatím daří.

"Jedna z mých oblíbených českých společností je tak technologicky rozvinutá, že ujíždí všem svým konkurentům. Jmenuje se InsightArt a za použití speciální rentgenové kamery ověřuje, zda jsou obrazy pravé, nebo padělané. Na začátku byla rentgenová technologie pro kosmický výzkum částic. InsightArt ji ale vzala a využila ji ve zcela jiné oblasti, což se mi moc líbí. Musíte být velmi chytří, abyste na takové použití přišli," uvádí Salzgeber, který se dává do výčtu dalších tuzemských "start-upů z vesmíru".

"Třeba firma Big Terra se zabývá chytrým zemědělstvím. Sbírá satelitní data o počasí a poskytuje je hlavně farmářům v Africe, kde zemědělství ještě není na takové výši jako jinde na světě. Jiný start-up, Festka, zase vyvíjí rámy silničních kol z grafitu, který se používá ve vesmírných družicích," zmiňuje Salzgeber.

Úkolem manažerova týmu v ESA je evropské vesmírné technologie předávat start-upům z 18 zemí EU, kde agentura zřizuje své rozvojové programy. "Takovým firmám neříkáme, čím se mají ve svém byznyse zabývat. Vesmírné technologie si volí samy podle svého uvážení. My jim pomáháme menší investicí, sítí našich kontaktů a především je zaštítíme silou naší značky," vyjmenovává Salzgeber.

Z každého investovaného eura se vrátí 50 dalších

Každá technologická společnost, která se do programu ESA BIC zapojí, získá celkem 50 tisíc eur (1,3 milionu korun). Od Evropské vesmírné agentury ale plyne pouze třetina z této částky, zbytek musí přidat partnerské organizace, jako jsou v Česku již zmiňovaný CzechInvest spolu s hlavním městem Praha.

"Naše finanční podpora start-upů není vysoká a z rozpočtu ESA ve výši 5,8 miliardy eur do ní vkládáme jen desetinu procenta. Přesto se řada lidí ptá, proč vůbec takové peníze z veřejných rozpočtů vynakládáme. Z každého eura, které Evropané formou daní vloží do kosmického výzkumu, se jim ale vrátí dalších pět až osm eur. A u podpory vesmírných start-upů je návratnost až padesátinásobná," zmiňuje manažer. "Výsledky takového snažení možná lidé neuvidí za dva nebo za tři roky. Do deseti až dvaceti let ale technologie, které díky takové podpoře vzniknou, podstatně změní jejich životy k lepšímu," míní Salzgeber.

Podle něj je ovšem podpora mladých technologických firem jako nositelů inovací v Evropě stále nízká. "Je mnohem snazší získat dotaci na výzkumný projekt než založit start-up a získat pro něj financování. To musíme v Evropě změnit," míní manažer ESA. "Start-upy jsou nositeli budoucnosti. Nemají před nikým respekt, a proto se jich velké korporace bojí. Mladé inovativní firmy často selžou, jejich zakladatelé se ale mohou zvednout a zkusit byznys znova. To si ale byznysové giganty, jako jsou Philips nebo Škoda Auto, dovolit nemůžou," říká Salzgeber. Ten je pro to, aby korporace se start-upy obchodovaly, jejich odkupování ale nevidí rád, protože se tak inovativní prostředí start-upu "zadusí v korporátní kultuře".

"Která navigace je důvěryhodnější? Věřil bych spíš Galileu než GPS"

Jednou z vlajkových lodí vesmírného programu Evropské unie je projekt navigace Galileo, jejíž unijní centrála se nachází v Praze. Galileo má v budoucnu vytlačit dosud dominantní americkou technologii GPS. S jeho plným spuštěním se ale počítá až v roce 2020, tedy o osm let později oproti původnímu plánu. "Není ale pochyb o tom, že systém bude v příštích letech plně funkční. Už nyní je na oběžné dráze Země 18 jeho satelitů," zmiňuje Salzgeber.

"Říká se, že je Galileo oproti GPS ve svých navigačních údajích mnohem přesnější, podle mě je ale podstatná jiná věc, a tou je důvěryhodnost. Často se ptám lidí, které zemi by spíše věřili, že svůj navigační signál nezneužije k vlastním politickým a ekonomickým zájmům. Rusku? Číně? Americe? V tomhle srovnání Evropa jednoznačně vítězí. Galileo je nejdůvěryhodnější navigace na světě, protože je založeno na spolupráci mnoha evropských států."

Podle manažera ESA je právě schopnost spolupráce mezi evropskými státy výhodou, která EU odlišuje od dalších světových mocností. "Ano, jsme jako rodina, jejíž členové se mezi sebou často hádají. Pokud se ale nepřete, tak nejste kreativní. V diktatuře, kde vládne jeden člověk, se problémy řeší rychleji. Když ale jako šéf větší skupinky nadiktujete ostatním úkoly, přicházíte o cenné nápady, které mají ti druzí. A na Evropě je krásné, že každý národ do debaty vnáší vlastní pohled," myslí si Salzgeber.

"Skvělým byznysovým příkladem je Airbus, který v sedmdesátých letech začínal jako společný projekt několika západoevropských vlád. Jeho první letadlo si koupil jediný zájemce a ten druhý objednávku zrušil. Vlády se z toho ale poučily a dnes v Evropě stavíme zatraceně dobrá a úspěšná letadla."

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru