Prezident Miloš Zeman se za svoje výroky o ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym omlouvat nebude. Uvedl to ve čtvrtečním vysílání pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Podle něj šlo o osobní názor, za nějž se nikdy neomlouvá. Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci. Anexe byla podle Zemana protiprávní, Ukrajině ale poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci. Představitelé Ukrajiny jeho návrhy ostře odmítli.

Porošenko odsoudil Zemanovy návrhy na uznání anexe Krymu. Krizi podle něj nejde vyřešit výměnou území za suroviny

"Vyžadovat oficiální omluvu by mohla (Ukrajina) tehdy, pokud by nešlo o můj osobní názor, což jsem veřejně sdělil," řekl Zeman. "Mohla by vyžadovat omluvu ode mě. A já bych tuto omluvu jako obvykle odmítl, protože za svoje osobní názory se neomlouvám," dodal.

Zeman navrhl, aby se Kyjev a Moskva dohodly na kompenzaci za anexi Krymu, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu. Ukrajinská diplomacie v oficiálním prohlášení označila Zemanovy návrhy za absolutně nepřijatelné. Ukrajinský prezident Petro Porošenko je rozhodně odsoudil a ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman nepřímo označil Zemana za psychicky nemocného člověka.

Výroky kritizovali i čeští politici, podle nichž jsou v rozporu se zahraniční politikou vlády. Ambasáda USA v Praze na Twitteru po Zemanově projevu zveřejnila nápis "Krym je Ukrajina".

Prezident také řekl, že v minulosti již několikrát označil anexi Krymu za protiprávní. "Ale co je podstatné? Krym je v ruském držení a já si nedovedu představit jakoukoli ruskou vládu, která by se vzdala Krymu," doplnil.

V úterním projevu i ve čtvrtek v televizi Zeman také argumentoval tím, že pokus o navrácení Krymu Ukrajině by mohl vyvolat válku, což podle něj řekl v minulosti i bývalý německý prezident Joachim Gauck. Podle serveru Lidovky.cz ale Gauckova kancelář popřela, že by německý exprezident něco takového prohlásil.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček podle serveru tvrdil, že Gauck varoval před evropskou válkou kvůli navrácení Krymu Ukrajině v diskusi během návštěvy Prahy v roce 2014. "V diskusi jsme po společném přezkumu s německým velvyslanectvím v Praze nenašli žádnou pasáž, v níž padl takovýto výrok spolkového prezidenta Gaucka," sdělil serveru vedoucí Gauckovy kanceláře Johannes Sturm.

Zeman si není jist, zda Trumpovo vyhrožování KLDR není směšné

Prezident si není jist, zda vyhrožování amerického prezidenta Donalda Trumpa Severní Koreji není spíše směšné než produktivní. Řekl to ve čtvrtečním vysílání televize Barrandov. Sankce podle něj nejsou cestou. Podotkl, že by situaci mohlo vyřešit komando, které by zabilo severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Zeman na otázku, zda Trump zvládá úlohu nejmocnějšího muže světa, a to i v souvislosti s řešením sporu s KLDR, řekl, že Severní Korea je odporný režim, který nelze potlačit násilím. "Pokud jde o Donalda Trumpa, nejsem si jist, jestli jeho vyhrožování Severní Koreji není spíše směšné než produktivní," řekl Zeman. Dodal, že sankce nezabírají vůči Kubě ani vůči Severní Koreji a není to cesta.

Zeman zároveň poznamenal, že už dříve řekl, že komando, které by zabilo Kim Čong-una, by mohlo být řešením této situace. "Na tom svým způsobem trvám," podotkl. Média v září informovala o tom, že Jižní Korea plánuje zřídit speciální jednotku určenou mimo jiné k likvidaci vedení Severní Koreje.

Vztahy mezi USA a KLDR se v posledních měsících významně zostřily. Trump v září v projevu v OSN Severní Koreji pohrozil zničením, pokud nepřestane provokovat jadernými a raketovými testy. KLDR naopak vyhrožuje například útokem na ostrov Guam.