Tuzemské stavební firmy se ve veřejných soutěžích předhánějí, kdo dokáže postavit levněji dálnice, železnice a nemovitosti. Některé jsou státu ochotné slíbit výstavbu i za polovinu odhadní ceny. Podle ministerstva dopravy může tento trend brzy vést k bankrotu některých společností, podobně jako se to před několika lety stalo v Polsku.

"Nechceme, aby k tomu došlo, ale pokud jsou ceny takto dlouhodobě nastavené, zřejmě si budeme muset projít několika krachy, než se situace opět narovná," řekl na včerejší konferenci o dopadu cen na kvalitu staveb náměstek ministerstva dopravy Tomáš Čoček.

Samotní stavaři si přitom stěžují, že v rámci veřejných staveb v podstatě nemají na výběr než jít s cenou co nejníže. Právě nejlevnější nabídka je hlavním kritériem, které rozhoduje o vítězi kontraktu. "Je třeba, aby zadavatel u veřejných zakázek podpořil jiný výběr zhotovitele. Pokud nenajde odvahu řešit nízké ceny, tak se situace sama nenapraví," apeloval Tomáš Koranda, člen představenstva stavební společnosti Hochtief.

92 miliard korun

Za tolik byly loni zadány v Česku veřejné zakázky, což představuje meziročně pětinový pokles.

Podle ředitelství silnic a dálnic se konečné ceny stavebních prací silničních staveb pohybují v rozmezí od 55 do 73 procent odhadované ceny. O něco lepší je situace v železničním stavitelství. "U stavebních prací se nabídka firem pohybuje okolo 75 procent oproti tomu, co očekáváme. To už vidíme jako rizikové. Naopak u technologických prací se pohybujeme na 95 procentech odhadované ceny, což je v pořádku," popsal náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Mojmír Nejezchleb.

Ne ve všech případech nízká cena automaticky znamená riziko. Některé firmy dokážou cenu výrazně srazit například ve chvíli, kdy mají v blízkosti stavby vlastní sklad materiálu.

Nízko nastavené ceny stavebních prací však podle odborníků obecně motivují firmy, aby šetřily a například u materiálů se snažily hledat levné alternativy. To se pak odráží na kvalitě některých veřejných staveb.

"V současné době je vidět opravdu velký tlak na ceny. Až 41 procent investorů je kvůli nim ochotno snížit bezpečnostní standard na minimum," připomněl ředitel společnosti CEEC Research Jiří Vacek.

Za zvýšeným tlakem stojí mimo jiné nedostatek státních zakázek. Loni sice byly oznámeny veřejné zakázky za 174,2 miliardy, což byl meziroční nárůst o 84 procent. Reálně se jich však zadalo asi za 92 miliard. To nutí firmy prát se o každý kilometr dálnice či železnice.

Stavaři přitom už dnes řeší zásadní otázku, jestli jim bude stát schopný nabídnout dostatek nových zakázek po roce 2020, kdy skončí dotace na dopravu z Evropské unie. Nikdo dosud nepřišel s řešením, jak tento výpadek nahradit. "V roce 2021 nás v tomto ohledu čeká velký náraz. Odpadne jeden z významných zdrojů a musíme řešit, jak budeme výstavbu financovat," upozornil náměstek ministra dopravy Čoček.

STAVEBNÍ FIRMY A ZAKÁZKY

Stavaři i zástupci státních organizací se shodují, že by se výpadek evropských peněz měl nahradit pomocí větší spolupráce mezi státem a soukromými firmami formou takzvaných PPP projektů. Na těch se finančně podílí jak stát, tak soukromý sektor.

Právě PPP projekty by podle odborníků mohly stavební firmy donutit, aby nešetřily na materiálu, a stát tak následně některé stavby nemusel po pár letech opravovat. "Myslím si, že je to dobrá cesta. U PPP projektů je garance dodavatele dlouhá třeba i 30 let. Proto si nedovolí šetřit na materiálu, na rozdíl od případů, kdy je garance nastavena na pět nebo deset let," řekl člen Národní ekonomické rady vlády Michal Mejstřík.

Není to však pouze nedostatek veřejných zakázek a nejnižší cena coby hlavní kritérium, co komplikuje práci stavebních firem a nutí je šetřit. Musí zvyšovat mzdy zaměstnanců, o které je nouze, a současně se potýkají s růstem cen stavebních materiálů. A české stavební společnosti očekávají, že jejich cena poroste i v následujících dvou letech. Náklady se zvyšují také kvůli zdlouhavým povolovacím procesům. Firmy musí stále více investovat do projektantů a větší roli u staveb hrají právníci. "Týmy právníků dnes zesilují na úkor techniků a to samotným stavbám příliš nesvědčí," dodal ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa.