Ministr financí Ivan Pilný (ANO) na pondělním jednání ujišťoval vládu, že finanční správa plošně prověřuje korunové dluhopisy, zda nesloužily k daňovým únikům. Ještě v červnu přitom berní úředníci neměli jasno v tom, co vlastně mají kontrolovat. Vyplývá to z korespondence, kterou má server IHNED.cz k dispozici.

Vedení finanční správy tápalo v základních pojmech a ladilo noty s ministerstvem financí. To už v jeho čele stál Ivan Pilný (ANO), který nastoupil po Andreji Babišovi (ANO). Ten musel vládu opustit hlavně kvůli kauze korunových dluhopisů.

Komunikace mezi finanční správou a nadřízeným ministerstvem dokládá, že vážněji se dluhopisy začaly řešit až po Babišově odchodu z funkce.

Ještě v červnu neměly finanční úřady jasné pokyny shora, jak se k této věci stavět. Šéf finanční správy Martin Janeček přesto již v květnu tvrdil, že kontroly běží. "Finanční správa v nedávné době zahájila tematickou kontrolní akci zaměřenou na všechny daňové otázky, které souvisejí se všemi emisemi korunových dluhopisů," oznamoval na konci května Janeček v dopise předsedovi sněmovního rozpočtového výboru Václavu Votavovi (ČSSD).

Začátkem června se ale ještě vedení finanční správy dotazovalo u ministerstva financí, co vlastně znamená pojem emitovaný dluhopis. Zda je to totéž co "vydaný" dluhopis, když v předpisech se používá výhradně termín emitovaný. Od nadřízeného orgánu dostali Janečkovi lidé ujištění, že obě slova mají stejný význam.

Od ministerstva chtělo vedení finanční správy také vědět, jakými dluhopisy - od jakého okamžiku vydání – se má zabývat. V dopise ze 6. června dostalo od ministerstva odpověď: "Navrhujeme posuzovat pouze roky 2011 a 2012. Pokud by měly být posuzovány i dluhopisy vydané před 1. lednem 2011, bylo by nutno analýze věnovat podstatně více času."

Již dříve přitom Janeček oznamoval předsedovi rozpočtového výboru, že napočítali celkem 1519 firem, které vydaly dluhopisy, a ty prověřují.

Úředníci neměli ještě v první polovině letních prázdnin jasné instrukce, jak mají při kontrolách korunových dluhopisů postupovat.

Podrobnější metodický pokyn, který jim má sloužit jako pomůcka, vydalo pražské vedení až začátkem srpna.

Skutečnost, že postoj berní správy ke korunovým dluhopisům provázel chaos, potvrzuje i její řadový zaměstnanec. "Finanční správa jednala v této věci pod tlakem. Nedostali jsme jasné instrukce shora, což se projevilo v jisté míře chaosu," promluvil pracovník finančního úřadu pod příslibem, že nezazní jeho jméno.

Ředitele Janečka si opakovaně kvůli korunovým dluhopisům předvolal do sněmovny rozpočtový výbor. "Po jeho vystoupeních jsme zaznamenali snahu najednou zkontrolovat vše. Občas, a někdy trochu zmateně, padají trestní oznámení. Nezřídka ale mají územní pracoviště problém odůvodnit navenek svoje kroky při podání k soudu nebo orgánům činným v trestním řízení," přiznává úředník.

Třiadvacet trestních oznámení nachystala berní správa ke konci května, informoval již dříve Janeček. Nejaktuálnější zpráva k začátku září, kterou si vyžádala vláda a poslanci, hovoří o celkem 25 trestních oznámeních. Za celou dobu uskutečnili daňoví úředníci 757 místních šetření a otevřeli celkem 337 daňových kontrol.

Právě datum spuštění kontroly je v této věci velmi důležité. Jak už dříve upozornily Hospodářské noviny, pokud ji "berňák" nezahájí do letošního 1. července, vyprší finanční správě lhůta, po kterou lze zdanit korunové dluhopisy nakoupené v roce 2013. A nebude ani možné prověřit původ peněz použitých na nákup privátních dluhopisů.

"Základní promlčecí lhůta pro hlavní vlnu korunových dluhopisů nakoupených v roce 2013 končí 1. července 2017. Když finanční správa do té doby nezahájí kontrolu, pak už toho moc nenadělá," konstatoval na jaře bývalý šéf finanční správy Jiří Žežulka, který je nyní daňovým expertem společnosti Apogeo.

Aféra s nedaněnými korunovými dluhopisy se provalila na začátku letošního roku. Impuls dal tehdejší ministr financí Babiš tím, jak měnil sumy ve svém majetkovém přiznání. Původně z nich vyplývalo, že by pravděpodobně neměl na zaplacení korunových dluhopisů za více než 1,5 miliardy korun, které jako majitel nakoupil od svého Agrofertu. Později opravil výši svých příjmů s tím, že za chybu mohla účetní.

Šéf finanční správy Janeček nejprve odmítal plošné kontroly dluhopisů. V únoru ubezpečoval, že privátní emise nevedly ke zneužívání daňových zákonů. "Zatím jsem nezaznamanal, že by v souvislosti s tímto tématem u některého daňového subjektu k tomuto došlo," prohlásil v televizi. I v březnu se nadále bránil speciálním kontrolám, o které ho požádal sněmovní rozpočtový výbor.

"Finanční správa nemá žádný důvod měnit svou dosavadní praxi. K dispozici má dostatek nástrojů, kterými provádí daňovou kontrolu i v oblasti takzvaných korunových dluhopisů," ujišťoval její šéf.

K obratu ho přiměl až mediální tlak a kritika z řad poslanců a vlády, že přehlíží možné zneužívání privátních dluhopisů ke skryté výplatě dividend majitelům firem.

Přesto v červnu hájil ministr Pilný konání berní správy před rozpočtovým výborem. "Její dosavadní postup plně podporuji. Kdyby měla kontrolovat všechny firmy, které vydaly dluhopisy, paralyzovalo by to její činnost," prohlásil Pilný. Janeček jeho slova doplnil odhadem, že náklady na plošnou kontrolu budou 400 až 600 milionů korun.

V minulých dnech poslancům řekl, že korunové dluhopisy úředníci prověřují na úkor jiné práce. 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru