Prahu v příštích dnech zaplaví tři stovky žlutých kol. Na tuzemský trh vstupuje čínská společnost na sdílení kol ofo. Investoři ji podpořili více než jednou miliardou dolarů. Na rozdíl od podobných služeb její kola nejsou umístěná na předem určeným stojanech, kde si je lze vyzvednout, ale každý si je může vypůjčit a zanechat téměř kdekoliv.

Vedle Prahy se ofo rozšiřuje také do Moskvy, Milána a Itálie. Provoz v české metropoli přijel zahájit spoluzakladatel a provozní ředitel společnosti Yanqi Zhang. Prahu si společnost vybrala na základě podrobné analýzy. "Chceme, aby polovina Pražanů jezdila na našich kolech," říká Zhang v rozhovoru pro HN.

Proč jste za jedno z měst nové expanze zvolili zrovna Prahu, která není vůči cyklistické dopravě zrovna nejvstřícnější?

V současnosti působíme na 13 mezinárodních trzích, ještě ve čtvrtek jsme byli na devíti. V pátek jsme spustili další čtyři a Praha byla mezi nimi. Máme poměrně vědecký způsob, jak vybíráme města, v nichž sdílení kol spustíme. Naši analytici připravili seznam pěti set měst, u kterých hodnotili například hustotu obyvatelstva, rozšíření platebních karet, počet chytrých telefonů nebo stav veřejné dopravy a její cenu. Praha se umístila v horní části tohoto seznamu.

Do Prahy přichází čínský start-up na sdílení kol ofo. Začneme se 300 koly, která se sama zamknou, říká muž, který firmu přivedl

V každém městě se nacházejí lokality, které jsou vůči cyklistům více či méně přátelské, takže nikde není stoprocentně perfektní cyklistická infrastruktura. Buď si ale řeknete, že město ještě není připraveno, a službu vůbec nespustíte, nebo navzdory ne plně vyhovující infrastruktuře službu spustíte a sám se tím podmínky pro cyklodopravu snažíte zlepšit. A třeba k tomu přimějete i místní vládu.     

Kolik peněz v Praze hodláte investovat?

Naší největší investicí jsou kola, jde zhruba o 85 procent nákladů. Zatím ale nevíme, kolik přesně kol nebo jak velký tým zde chceme mít. To se bude ještě vyvíjet podle toho, kolik uživatelů připadne na jedno kolo. Podle toho zvýšíme jejich množství. Teď v Praze začínáme se dvěma stovkami kol.

Jaký máte v Česku cíl? Například co do počtu uživatelů?

V Pekingu máme zhruba 15 milionů registrovaných uživatelů, což je přibližně 80 procent obyvatel. Kdyby zhruba polovina pražské populace byla našimi uživateli, byli bychom spokojeni. Samozřejmě službu nemusí využívat každý den, ale třeba jenom jednou do měsíce.

V Praze už služby na sdílení kol působí, například Rekola. Co do hlavního města přinášíte nového?  

Nejviditelněji se od konkurence lišíme tím, že naše kola nejsou připoutaná k žádnému stojánku, což umožňuje plynulou a pohodlnou přepravu. Statistiky říkají, že lidé jsou ochotni ujít přibližně 300 metrů, pak si raději vezmou auto. Rozmístění našich kol se proto zakládá na této statistice. Chceme to udělat tak, aby lidé nemuseli ke kolu jít více než 300 metrů.

Pokud každý může kolo odložit kdekoliv, máte zajištěno, že se nebudou shromažďovat na jednom místě, kde bývá nejvíce lidí?

Říkáme tomu balancování. Máme k tomu dva týmy. Jeden operuje přímo v terénu a kola přemisťuje, druhý sleduje data o jejich poloze. Přesně víme kdy a kam přesunout kolo. Navíc pracujeme na systému, který nám předpoví, že například za třicet minut bude někde potřeba kolo. Díky zpracování velkých dat a strojovému učení nejde o nic nemožného.

V Česku se poměrně dost krade. Nebojíte se, že vám kola někdo ukradne, když nebudou k ničemu připoutaná?

Jde o trefnou obavu. Ale to neplatí pouze pro Českou republiku, nýbrž pro všechna další města. Nemyslím si, že v jiných lokalitách bude situace dramaticky lepší. Samozřejmě počítáme s tím, že k nějakým krádežím nebo poničením našich kol dojde. Myslím, že to je otázka vzdělávání lidí v každém městě. Musíme jim službu vysvětlit, že pro město děláme něco dobrého. Věřím tomu, že pak zloději pro nás problém nebudou.

Opravdu? Mají kola nějaký bezpečnostní systém?

Zloděje je jednoduché dopadnout. Každé kolo má sledovací zařízení, takže známe jeho polohu. A když je zamknuté, ale pohybuje se zvýšenou rychlostí, systém nás upozorní a my pak můžeme rychle kontaktovat policii. V Číně jsme se setkali s krádežemi, ale vždy jsme byli schopni pachatele dohledat. Možná se někomu podaří ukrást jedno nebo dvě kola, ale nikoliv sto. Nejspíš k nějakým krádežím dojde, ale jakmile bude zřejmé, že zloděje pochytáme, tak toho nechají.

Proč na tuzemský trh vstupujete na podzim, kdy počasí jízdě na kole moc nenahrává?

Počasí je samozřejmě omezení. Existujeme ale už dva roky, takže jsme v Číně prošli dvěma zimami a pokles využití našich kol byl menší, než jsme původně čekali, takže nejde o zas tak velkou překážku. Představte si, že v zimě máte jít někam 15 minut pěšky. Tak to si radši půjčíte kolo, protože nebudete mrznout tak dlouho. V České republice prozatím spouštíme zkušební provoz a je pro nás přínosnější vědět, jak tu naše služba bude fungovat za ztížených podmínek. Když přežijeme zimu, víme, že jsme prošli tím nejhorším, co nás z hlediska počasí může potkat.

Může se po zkušebním provozu stát, že se z českého trhu stáhnete?

Ta možnost tu teoreticky je. Působíme ale na 14 trzích a zatím se nic takového nestalo. Testovací provoz většinou průměrně trvá tři měsíce, po kterých je nutné službu upravit. Potom ji spustíme oficiálně. Věřím, že o ni bude zájem. Rádi bychom se tu také spojili s českými výrobci kol a nechali si od nich bicykly vyrábět.  

Sdílená ekonomika láká velký byznys. Přední čínský start-up v Praze nabídne stovky kol, Škoda chystá carsharing

Obecně v Česku není příliš velké povědomí o tom, že kolo lze využít jako každodenní dopravní prostředek, ale spíš ho chápeme jako víkendový sport. Jak chcete Čechy přesvědčit, že kola mohou používat k běžné přepravě?

Lidé budou vždy chtít používat co nejpohodlnější způsob přepravy, také začali používat chytré telefony, protože je to příjemnější. Vždy, když přijde snazší způsob, jak něco využívat, lidé se tomu přizpůsobí. S námi to bude podobné. Nabízíme velmi pohodlnou službu. Vidíte někde kolo a přijdete k němu, odemknete si ho chytrým telefonem a můžete vyjet a potom kolo kdekoliv odložit. Doprava s našimi koly probíhá velmi plynule. Navíc nemusíte mít vlastní kolo, které může být překážka. Nemůžete s ním například nastoupit do prostředků hromadné dopravy a nemůžete ho jen tak někde odložit.

Takže nahrazujete běžná kola? Nebo spíš auta?

Samozřejmě tu stále budou lidé, kteří budou kola využívat jako zábavu na víkend, ale vlastnit kolo na běžnou přepravu nebude nutné. V přepočtu na to, kolik lidí používá jedno kolo, je jakýkoliv systém sdílení kol efektivnější, než když kolo vlastní jeden člověk. Nejsem si jistý, že teď lze snadno nahradit auta, protože slouží k přepravě na dlouhé vzdálenosti. Naši uživatelé si ale kola půjčují na vzdálenosti průměrně do tří kilometrů, pak už raději jezdí autem. Kdybychom ale nabízeli elektrokola, jimiž by lidé zdolávali vzdálenosti přesahující deset kilometrů, potom můžeme snížit počet cest autem. Ty ve městech nebývají delší než deset kilometrů. Lidé zvolí raději levnější variantu.

Máte velké množství dat o chování uživatelů. Lze z nich vyčíst nějaký překvapivý trend?

Sice se to netýká přímo chování našich uživatelů, ale v každém městě, kde jsme sdílení kol spustili, se existující konkurenci zvedl počet uživatelů. Bylo by intuitivní vnímat nás jako hrozbu, ale všem ostatním společnostem po našem vstupu čísla rostla. Což ukazuje, že v daném městě existovala silná tichá poptávka, kterou ostatní služby, které umisťují kola na předem určená místa, neuměly využít. My jsme ji vždy rozproudili, z čehož pak těžila i konkurence, protože obyvatelé využili každou příležitost.