Top chart

  • Proč Nestlé zaplatilo více než devět miliard korun za americký řetězec zhruba čtyřiceti kaváren s modrou lahví v logu? Protože Blue Bottle Coffee expanduje, dobývá Washington, a za malý šálek obyčejné kávy účtuje téměř dvakrát více než konkurenční Starbucks. Nestlé ale tak jako tak bude dál prodávat hlavně kávu Nescafé.

  • Odškodné požaduje od automobilky Volkswagen kvůli aféře Dieselgate už téměř tisíc Čechů. Ve Spojených státech musí Volkswagen vyplatit jako kompenzaci až 10 tisíc dolarů každému z téměř 600 tisíc majitelů vozů s naftovými motory, do kterých německá automobilka namontovala ilegální software, jenž pomáhal podvádět při měření emisí.

  • Norský státní fond Government Pension Fund Global dosáhl hodnoty jednoho bilionu dolarů. Instituce, která spravuje příjmy státu z norského ropného průmyslu, vděčí za pokoření této mety růstu globálních akciových trhů. Fond investuje také do dluhopisů a nemovitostí. V Česku drží podíly v textilce Pegas Nonwovens, Komerční bance, Monetě Money Bank a také obligace energetické firmy EP Energy.

  • Čínská firma Ofo, která půjčuje žlutá jízdní kola, expanduje do Prahy. Začne tak konkurovat tuzemské společnosti Rekola, jejíž doménou jsou naopak kola růžové barvy. V Česku Ofo spolupracuje s prodejcem elektrických kol ekolo.cz, který by v budoucnosti rád flotilu Ofa rozšířil právě o elektrokola. Čínská firma v létě získala od investorů 450 milionů dolarů pro vstup na nové trhy.

Na honbě za výnosem vydělává nejen Ukrajina

Absence zajímavě úročených investičních příležitostí na rozvinutých trzích nahrává Ukrajině, která úspěšně prodala patnáctileté eurobondy v celkové hodnotě tří miliard dolarů. Nelze se divit, že poptávka trojnásobně převýšila nabídku, když roční kupon obligací je nad sedmi procenty. V západní Evropě nabízejí podobné vládní eurobondy méně než dvě procenta.

Investory nicméně letos lákají i jiné ukrajinské investiční příležitosti. Řeč je o značně rizikových finančních derivátech, které držitelům slibují výnos jen v případě, že ukrajinská ekonomika poroste tempem vyšším než tři procenta ročně nebo celková dolarová hodnota HDP země dosáhne alespoň 125,4 miliardy dolarů. Loni to bylo 93,3 miliardy dolarů. Ukrajina tyto instrumenty, které se odborně nazývají HDP warranty, vydala před dvěma lety v celkovém objemu 3,6 miliardy dolarů. Od té doby se s nimi obchoduje na kyjevské burze. Cena warrantu s nominální hodnotou jeden dolar postupně klesla až pod 30 centů. V posledních měsících ale vyrostla o polovinu na zhruba 45 centů, napsala agentura Bloomberg.

Jediným vysvětlením je podle některých analytiků hlad po výnosu, který nemohou méně rizikové investice v současnosti nabídnout. Je ovšem otázkou, zda jsou investoři, kteří sází na růst cen ukrajinských HDP warrantů, dostatečně opatrní a vkládají do nich jen malou část svých peněz.

Atraktivní a jistě značně méně rizikový výnos lze hledat i jinde. Příkladem by mohl být plán nemovitostní společnosti CPI Property Group, za kterou stojí český podnikatel Radovan Vítek, nabídnout v Londýně a na dalších evropských trzích eurobondy za až 1,25 miliardy eur. CPI nyní vyplácí na obligacích průměrně okolo pěti procent ročně. Nicméně doufá, že díky čerstvému investičnímu ratingu od agentury Moody’s budou investoři za její euroobligace požadovat menší výnos. Jasno bude příští týden, kdy CPI nabídne první várku těchto dluhopisů v objemu 500 milionů eur a úrok určí poptávka investorů.

Není fér srovnávat CPI a Ukrajinu. Zatímco Vítkova realitní firma je v zisku a utěšeně roste, Ukrajina před dvěma lety de facto zkrachovala. Nicméně jak CPI, tak Ukrajina nyní přitahují západní investory, kteří marně hledají výnos jinde. Rozdíl je hlavně v riziku, které jsou ochotny podstoupit.

Kdo investuje do právníků

Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) má zjevně schopné právníky. U soudu se ubránil německé společnosti Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF) podnikatele a bývalého senátora Václava Fischera. Ta po ÚZSVM požadovala zhruba 2,5 miliardy korun jako náhradu za dva dopravní letouny Boeing 737, které v roce 2006 zadržel stát během konkurzu na Fischerův majetek. Soud nyní žalobu AMF zamítl. Výhra právníků ÚZSVM by mohla pomoci také ministerstvu financí, proti kterému vede AMF mezinárodní arbitráž rovněž ohledně náhrady škody.

Kdo se chystá hodně investovat v Bulharsku

Společnost Energo-Pro jednoho z nejbohatších Čechů Jaromíra Tesaře zvýšila nabídku, za kterou je od polostátní elektrárenské společnosti ČEZ ochotna odkoupit bulharskou distribuční společnost. Tesař by mohl nabídnout přes 300 milionů eur, tedy téměř osm miliard korun. ČEZ přitom dosud dostal nabídky jen okolo 250 milionů eur. Je otázkou, jestli tato transakce pomůže akciím ČEZ, které v poslední době zaostávají za výkony konkurentů navzdory růstu tržních cen elektřiny.

ČEZ ovšem umí přilákat investory do dluhopisů. Ti se nedávno takřka poprali o eurobondy se splatností v roce 2028 a kuponem tři procenta. Díky vysoké poptávce mohl ČEZ zvýšit cenu, za kterou si investoři euroobligace kupovali, a celkově tedy firma získala více než čtvrt miliardy eur za bondy v celkové nominální hodnotě 225 milionů eur.

Kdo chystá investice ukončit

Federální rezervní systém (Fed), který funguje jako americká centrální banka, v říjnu zahájí dlouho očekávanou dietu. Spustí postupný rozprodej vládních dluhopisů a zástavních hypotečních listů, kterých nyní drží za celkem 4,5 bilionu dolarů. Fed cenné papíry nakoupil od amerických komerčních bank poté, co v roce 2008 propukla globální finanční krize. Cílem bylo do americké ekonomiky napumpovat dostatek peněz v době, kdy ve Spojených státech klesaly hodnoty nemovitostí, což vedlo ke krachu několika bankovních domů. Prodej těchto cenných papírů povede k postupnému stahování peněz z amerického bankovního systému. Zprvu půjde o deset miliard dolarů měsíčně a později se tempo až zpětinásobí. Celá dietní kúra potrvá nejméně čtyři roky a podle televize CNBC se proces neobejde bez jistých "bolestí z hladu" na dluhopisových trzích.

Co má lákat

Ucházet se o licenci pilota osobního letadla. Americký výrobce letadel Boeing odhaduje, že díky růstu počtu cestujících na celém světě budou během následujících dvou dekád aerolinky potřebovat přes 600 tisíc nově vyškolených pilotů. Podle švýcarské banky UBS by však piloty mohli částečně nahradit roboti či dálkově ovládaná letadla. Uvidíme, jak se budou cestující na palubě letadel cítit, když k nim z kokpitu promluví hlas robota. Jestli se přidají i roboti v podobě letušek, přijdou aerolinky možná o část cestujících navždy.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se