Praha podobně jako jiná evropská města zvažuje regulaci sdíleného ubytování. Krátkodobý pronájem přes platformy, z nichž nejznámější je Airbnb, je stále oblíbenější a Česko není výjimkou. Města proto chtějí mít přehled o tom, kolik lidí krátkodobý pronájem poskytuje a jestli také příjmy z něj řádně daní.

Přehnaná regulace Airbnb však může mít nepříznivý dopad na turismus a lokální ekonomiku. Ubytovací platformy na sebe nabalují poptávku po úklidových službách, praní prádla nebo drobných řemeslných pracích. Omezení by také mohlo vést k tomu, že lidé budou pronajímat své byty takzvaně na černo. Upozorňuje na to Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

"Daně by samozřejmě placeny být měly. Toto odvětví však další zatížení ve formě regulací nepotřebuje. Pokud se tak stane, lidé si stejně najdou cestu, jak zavedená opatření obejít, a tuzemské ekonomice to akorát uškodí," řekl Kovanda. Ten vystoupil ve středu na tiskové konferenci o sdílené ekonomice společně se zástupci státu a podnikatelů.

"Jestliže stát bude příliš striktní, je jen otázka času, kdy se objeví zašifrované aplikace," uvedl Kovanda. Veškeré platby přes Airbnb dnes probíhají bankovním převodem, ale mohly by být klidně v bitcoinech, dodal.

Příznivcem zavedení nových pravidel pro sdílené bydlení není ani Jan Havlík, ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu ministerstva průmyslu a obchodu. "Spíš bychom se měli zaměřit na to, jak můžeme vymáhat pravidla stávající, například zvýšit výběr daní a turistických poplatků," říká Havlík.

Berlín a Madrid s regulací neobstály

Příklady ze zahraničí ukazují, že to jde. Kanadská provincie Quebec se domluvila s Airbnb na výběru rekreačních poplatků přímo skrze tuto ubytovací platformu. Od října 2017 bude Airbnb za pobyty kratší než 31 dnů automaticky vybírat 3,5% daň.

Společnost Airbnb sklidila za svou ochotu spolupracovat se samosprávou pochvalu. V kanadském tisku se ale objevily i názory, že tato dohoda je jen kapkou v moři. Airbnb je jen jednou z několika platforem, které nabízejí krátkodobý pronájem. Spolupracovat by měly všechny z nich.

V některých evropských městech snahy o regulaci nevyšly. Berlín loni zakázal krátkodobý pronájem celých bytů bez povolení města. Porušením zákazu se hostitelé vystavovali pokutě ve výši až 100 tisíc eur. To se ale nelíbilo majitelům bytů, kteří je využívají jen příležitostně a nemohou byty pronajímat dlouhodobě. Vládu zažalovali a soud následně potvrdil, že opatření je protiústavní.

Španělský Madrid zase v roce 2014 stanovil minimální pobyt pět nocí v bytech na krátkodobý pronájem. I toto omezení se dostalo k soudu, protože je v rozporu s trhem volné soutěže. Navíc ani nemělo vliv na cíl regulace: boj s šedou ekonomikou a zlepšení podmínek turistů. I Madrid se svou snahou omezit platformy typu Airbnb narazil.

Boom sdílené ekonomiky je před námi

"Sdílená ekonomika pokvete dál, otázka je, kolik z toho bude mít stát," míní analytik Kovanda. Dnes je podíl sdílené ekonomiky na HDP marginální, v řádu několika desetin procenta, ale v dohledné době by mohl vyrůst až na několik jednotek procent, upozorňují ekonomové.

Z Airbnb nemají prospěch nadnárodní hotely, ale "obyčejní lidé", podotýká Zuzana Benešová, majitelka firmy Seven Keys. Ta spravuje v Praze 30 bytů, které jejich majitelé nabízejí na portálu Airbnb. Největší část klientů Benešové, vlastníků bytů, jsou rodiny s dětmi. Další dvě velké skupiny tvoří senioři a páry, které žijí v zahraničí.

"Svoji nemovitost využívají jen několik dní v roce a příjmy z krátkodobého pronájmu jim přispívají do rodinného rozpočtu," říká Benešová.

V centru Prahy (Praha 1 a 2) v posledních pár letech výrazně přibylo nabídek bytů k pronájmu přes Airbnb. Lidé si totiž spočítali, že je tento způsob pronájmu výnosnější než byt pronajímat dlouhodobě. Dokládá to i dva roky stará analýza Vysoké školy ekonomické.

V Praze ale existují i případy, kdy si účelově založené firmy pronajmou všechny byty v domě a ty pak nabízejí přes různé ubytovací platformy. "Pak je to ale soustavné podnikání a není to model sdílené ekonomiky, který já hájím," uvedl Kovanda. Podle něj se to ale neděje masivně.

V případech, kdy se nejedná o přivýdělek, by Airbnb mělo s městy spolupracovat. "Vyžaduje to určitou otevřenost ze strany Airbnb. Nemyslím si, že data by měla být přístupná všem, ale třeba daňovým úřadům ano. Zprůhlední to systém a povede to k zefektivnění daňového inkasa," míní Kovanda.