Češi se mohou snažit sebevíc, ale pokud se nestane malý zázrak, budou západní životní úroveň dohánět ještě dlouho. Vždy to tak nebylo. Čechoslováci už jednou zažili dobu, kdy za sebou nechávali Finy, Iry, Španěly nebo Italy a směle se vyrovnali Norům či Rakušanům.

Před osmdesáti lety zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a zanechal za sebou ekonomicky silnou zemi. V roce 1937 bylo Československo ve srovnání s evropskými zeměmi na 13. místě v hrubém domácím produktu na obyvatele dle parity kupní síly. Parita kupní síly zohledňuje různé ceny v porovnávaných ekonomikách.

Parita kupní síly

Jde o koncept, který zohledňuje různé ceny v daných zemích. Pokud si Čech vydělá 10 tisíc korun a Slovák v přepočtu také 10 tisíc korun, ještě to neznamená, že tento příjem jim zajišťuje stejnou životní úroveň. Pokud v Česku stojí květák 25 korun a na Slovensku 15, tak si Slovák vede mnohem lépe. Může si koupit víc květáků.

Veškerá data v článku či grafice jsou na základě tohoto konceptu přepočítána. 

Skutečný vrchol ale zažilo Československo před velkou krizí na přelomu 20. a 30. let minulého století. "Podle výše národního důchodu na obyvatele zaujímalo Československo 17. místo ve světě, dle hodnoty průmyslové výroby na obyvatele jsme byli na 12. příčce ve světě, podle podílu na světové průmyslové výrobě dokonce na 10. místě," uvádí historik a ekonom Pavel Szobi z Evropského univerzitního institutu ve Florencii.

Tato čísla potvrzuje i studie z nizozemské univerzity v Groningenu, která zmapovala výkon jednotlivých ekonomik světa za několik staletí. Od roku 1920 uvádí i údaje pro Československo. Na počátku existence byla republika dle HDP na hlavu výrazně výkonnější než Finsko či Itálie. Za Německem ale silně zaostávala, zmíněný ukazatel byl na 60 procentech německého. Následoval pokles, který se ale podařilo brzy dorovnat. "Poválečná rekonstrukce proběhla v ČSR v rámci středoevropských států nejrychleji," potvrzuje Szobi.

Historická data

Článek i grafika porovnávají jednotlivé ekonomiky na základě HDP na jednoho obyvatele.

Údaje jsou přepočítány dle parity kupní síly. Data vychází z nizozemského univerzitního projektu sbírajícícho historická data.

Mapy v grafice zobrazují tyto údaje v daném roce pro vybrané země. Třetí graf ukazuje vývoj poměrů HDP na obyvatele Československa a vybraných zemí.

Porovnávání s některými zeměmi je ale obtížnější. Například u Německa je nutné vzít v potaz hyperinflaci po první světové válce a třeba u Norska využívání velkých zásob ropy a zemního plynu. První vrtné věže postavilo Norsko v roce 1971. Tudíž se Norové začali vzdalovat i některým západním zemím. Takové štěstí Čechoslováci neměli.

Přesto všechno je patrné, že relativně na tom byla první republika v žebříčku evropských zemí lépe než dnes.

Pražský hrad, Masaryk

Zdroj vstupních dat: Groningen Growth and Development Centre Research Memorandum GD-107, Groningen: University of Groningen.

Pak odstartovalo rychlé dohánění. Do osmi let byla republika na 75 procentech výkonu německé, výrazně srazila náskok Francie. Itálii a Finsko nechala za sebou. S Nory se mohla směle poměřovat, v roce 1928 byl její výkon na 96 procentech výkonu seveřanů, ukazuje analýza HN. Dnes jsou Češi pod 60 procenty.

Kdyby dále existovalo Československo, bylo by procento ještě nižší. "Ve své době byly například československé strojařské výrobky, obráběcí stroje a zboží spotřebního průmyslu vysoce konkurenceschopné," doplňuje Szobi s tím, že nelze Československo v období první republiky považovat za montovnu. Republika tak ve svém rozkvětu patřila do desítky nejvýkonnějších zemí Evropy.

Szobi ale zároveň varuje před přílišnou idealizací první republiky. "Musíme si uvědomit, že tato vyspělost byla dána také tím, že území Čech, severní Moravy a Slezska bylo průmyslovým srdcem Rakouska-Uherska. Po vzniku Československa se ukázaly viditelné regionální rozdíly mezi českými zeměmi a Slovenskem spolu s Podkarpatskou Rusí. Tyto regiony měly výrazně agrární charakter s nedostatkem infrastruktury. České země se na průmyslové výrobě Československa podílely více než 90 procenty," vysvětluje. Situace se sice postupně zlepšovala, ale i tak lidé na Slovensku či v Podkarpatské Rusi žili často v chudobě.

Dohánění probíhalo až do začátku třicátých let, kdy i na Československo udeřila hospodářská krize. Přibližování se zastavilo a vyspělá Evropa na čas Čechoslovákům utíkala. Nejvýrazněji se vzdálili Finové s Nory.

Z krize se ale republika dokázala vymanit a v roce 1935 zahájila další dohánění. Do dvou let se dostala opět před Italy a vyrovnala se Rakousku. "Na překonání hospodářské krize se silně podílelo strojírenství a export zbraní a vojenského materiálu," říká Szobi. Mnichovská dohoda ovšem druhý nádech mladé republiky zadusila.

Z období války nejsou kvůli rozbití Československa a nacistické okupaci relevantní údaje, nicméně po válce byla obnovená země na stejné startovní čáře jako Němci, Italové či Rakušané. Jmenované země byly značně rozvrácené válkou. Nový start ale v roce 1948 zastavili komunisté. Zatímco v roce 1948 byl československý HDP na obyvatele vyšší než italský, v roce 1989 byl mírně nad 50 procenty italského.

Stejně tak do sametové revoluce Československu utekly všechny západní země, Norové už nebyli ani v dohledu. Jak je patrné v grafice níže, pád Československa byl skutečně strmý. V roce 2010 by dle zmíněné studie společný stát Čechů a Slováků ve srovnání v rámci žebříčku evropských zemí stále hluboce zaostával za první republikou.

V roce 2010 by patřilo Čechoslovákům 17. místo v rámci vybraných evropských zemí stejně jako v roce 1989. Pokud se dopočte vývoj do roku 2016 dle dat Světové banky, pak by bylo Československo v minulém roce ale už na 15. místě. Samotné Česko je taktéž na 15. místě, neboť HDP na obyvatele Slovenska a Česka už je téměř stejný. Pozice Česka se tak postupně zlepšuje. Jak je patrné z grafů níže, vrací se pomalu tam, kde bývala první republika.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru