Hospodářské škody, které v Texasu napáchal hurikán Harvey (později označený jako „tropická bouře“) tamní guvernér Greg Abbott odhaduje na 180 miliard dolarů. Ale toto číslo není konečné. Po Harveym, který poničil také sousední Louisianu, se nyní na úder dalšího živlu – hurikánu Irma – připravuje Florida, největší producent citrusů na světě.

Americká ekonomika je podle nominální hodnoty hrubého domácího produktu (skoro 19 bilionů dolarů) největší na světě. Přírodní katastrofa, jež nejvíce zasáhla texaský Houston a jeho široké okolí bude znamenat zpomalení tempa růstu HDP během třetího čtvrtletí (července – září) o 0,3 procentního bodu, jak předpokládají ekonomové, které oslovil list The Wall Street Journal. Tento negativní účinek by měl zmizet v závěrečném kvartálu. Hospodářská obnova postižených oblastí během prvního čtvrtletí roku 2018 naopak růstové tempo povzbudí asi o 0,2 procentního bodu. Jsou to ale jenom předpoklady.

Dopady na trh práce

Důsledky přírodní katastrofy budou znát i na americkém trhu práce, jehož vývoj bedlivě sleduje americká centrální banka (Fed). Čísla, která z něho přicházejí, jsou pro ni velice důležitá při rozhodování o úrokových sazbách.

Devastace rozsáhlé oblasti kolem Houstonu, čtvrtého největšího města v USA, je tak rozsáhlá, že se nutně projeví na celostátní zaměstnanosti,“ míní Chad Moutrax, hlavní ekonom Národní asociace zpracovatelů (NAM). Spousta firem, jejichž budovy a zařízení jsou poničeny, musela přerušit výrobu a další podnikatelské aktivity.

První důkaz už přineslo ministerstvo práce USA, když zveřejnilo zprávu o nových žádostech o podporu v nezaměstnanosti. Úřady práce v týdnu končícím druhého září celkem přijaly 298 tisíc nových žádostí, což bylo o 62 tisíc více než o týden dřív. V samotném Texasu stouply z 51 637 na 63 742.

Je to největší „skok“ od listopadu 2012, kdy na pobřeží USA udeřil hurikán Sandy. „Může to být začátek nového vzestupného trendu, zvláště když po Harveym se k našim břehům blíží Irma,“ varuje Ryan Sweet ze společnosti Moody’s Analytics. Nabídka práce by se měla zlepšit během prvního kvartálu roku 2018, kdy naplno začne hospodářská obnova poničených oblastí. 

Dražší benzin podnítí inflaci

Přerušení provozu v texaských rafineriích se projevilo celostátním zdražením pohonných hmot. Galon benzinu (3,8 litru) v polovině týdne v průměru stál 2,66 dolaru (v přepočtu podle současného kurzu zhruba 58 korun) ve srovnání s 2,35 dolaru před týdnem. „Očekávám další vzestup až na 2,75 dolaru za galon, poté by se cena zase mohla snižovat,“ předpovídá Dento Cinquegrana ze společnosti Oil Price Information Service.

Ceny energie představují v americkém indexu spotřebitelských cen kolem sedmi procent, z toho na pohonné hmoty připadá skoro polovina. Jejich současný pohyb by mohl zvednout průměrnou inflaci – rovněž ostře sledovanou Fedem – až o půl procentního bodu.

Zkušenosti s minulými hurikány napovídají, že jejich nepříznivý účinek na ceny vyprchá během několika měsíců. 

Kdo nemá pojištění, hodně ztratí

Zničené či poškozené obytné domy firemní budovy samy o sobě dynamiku hrubého domácího produktu neovlivní. Pro jejich vlastníky je to ale pohroma, což bude vidět ve statistikách sledujících hodnotu majetku amerických domácností. Mezi nimi je mnoho těch, které nemají uzavřenu pojistku kryjící škody způsobené záplavami. „Pro mnohé nepojištěné domácnosti znamená Harvey stejnou majetkovou pohromu, jako kdyby se zhroutily akciové burzy,“ míní Constance Hunterová, hlavní ekonomka poradenské firmy KPMG.