Na ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dopadla ostrá kritika. Banky a firmy tvrdí, že úřad naprosto nezvládá rozdělování evropských miliard. Zpětně prý mění podmínky již přidělených dotací a v předvolebním období nesmyslně převádí miliardy na jiné účely.

"Vše nasvědčuje tomu, že při řízení evropských dotací v daném resortu převládají osobní a politické zájmy nad zájmy České republiky a rozvoje českých podniků," píše v dopise směrovaném politikům předseda Asociace pro evropské fondy (APEF) Tomáš Palko.

Pod dopisem jsou vedle České bankovní asociace podepsáni ještě dva důležití zástupci firem – Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Výtky se týkají operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, tzv. OPPIK. V rámci něj se má rozdělit až 117 miliard korun, vyplaceno ale bylo zatím jen něco přes pět miliard. Schválené dotace pak činí zhruba 23 miliard korun.

Jednou z hlavních výtek, které podnikatelé na ministerstvo směrují, je snížení dotace velkým podnikům, které na své projekty dostávaly 25 procent z evropských peněz. Nově to ale může být jen 20 procent, poté co MPO změnilo výklad evropské regule.

"Nejhorší je, že se to děje zpětně po třech letech i přesto, že od samého počátku bylo v oficiálních pokynech od ministerstva řečeno, že se toto pravidlo na vybrané typy projektů nebude vztahovat," říká Palko. Podle něj se tak některé projekty stávají ekonomickým nesmyslem.

Otázkou je, kolika projektů a peněz se to týká. Jediným, kdo tato čísla má, je MPO. A to na dotaz HN přesné výpočty nedodalo.

Otázkou také zůstává, za mohly firmy o případném snižování dotací vědět dopředu. Palko tvrdí, že ne. Ministerstvo naopak říká, že možná změna výkladu byla všem oznámená od počátku.

Změnu výkladu si nyní MPO samo raději ověřuje přímo v Bruselu. "Vznesli jsme na Evropskou komisi v těchto dnech doplňující dotazy," říká mluvčí MPO František Kotrba.

Výtek na ministerstvo ale od firem směřuje víc. Stěžují si například na neúměrně dlouhé vyřizování dotací v rámci programu OPPIK. Zatímco v předešlém období v letech 2007 až 2013 trvalo vyhodnocení jedné žádosti v průměru tři až čtyři měsíce, s novými pravidly to prý nyní trvá na MPO zhruba rok.

Na vině má být dle APEF zbytečné vytváření složité struktury různých metodik a pravidel, kterým často nerozumí ani firmy, ani úředníci. Ti se pak podle APEF snaží tlačit právě na firmy, aby to byly naopak ony, kdo zkracováním projektů ztracený čas doženou.

Ministerstvo ale opět jakoukoliv kritiku odmítá s tím, že v letošním roce vše probíhá rychle. "Termíny uváděné APEF jsou zkreslující a vychází ze zkušeností z prvního kola výzev roku 2015," říká Kotrba.

Problém je prý naopak na straně příjemců dotací i APEF. "Hlavní problém máme s malým množstvím žádostí o platbu ze strany příjemců. Byly již schváleny projekty za 32 miliard korun a vydána rozhodnutí na projekty za 23 miliard, ale žádosti o platby jsme obdrželi pouze ve výši zhruba tří miliard," říká mluvčí úřadu Kotrba.

Třetím bodem, který firmy a banky kritizují, je plán MPO na převod dvou miliard korun z fondů na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB). Ta by je neposkytovala jako dotaci, ale jako tzv. finanční nástroje, kde se primárně jedná o zvýhodněné půjčky.

Podle APEF má ale banka již nyní na tyto nástroje alokováno 8,8 miliardy korun a do půlky srpna vyplatila firmám jen 19,3 milionu korun. A právě za tímto krokem vidí snahu ministerstva vykázat před volbami vyšší úspěšnost namísto toho, aby zlepšilo svoje fungování.

MPO i banka ale tvrdí, že ani zde není problém. "Tyto peníze stihneme bez problémů využít," říká mluvčí ČMZRB Marie Lafantová. Podle ní jsou navíc čísla uváděná APEF zavádějící. "Celý program začal 1. června. Dva a půl měsíce je příliš krátká doba na hodnocení. Do dnešního dne jsme poskytli úvěry v objemu 60 milionů korun, schválených žádostí je dokonce za 76 milionů a podaných jich je za necelých 300 milionů korun," dodává.