Alternativní taxislužba Uber ve středu oznámila, že během tří let jejího působení v Česku si její aplikaci propojující řidiče se zájemci o svezení stáhlo už 400 tisíc lidí. Alespoň jednou za měsíc službu nyní využívá méně než polovina z nich. Důležitým zdrojem příjmů jsou pro Uber v Praze také turisté, kteří aplikaci znají ze své vlastní země. Připadá na ně čtyřicet procent všech jízd, které se prostřednictvím Uberu v Praze uskuteční.

Podrobnější data o počtu jízd Uber odmítl sdělit. "Konkrétní počty jízd nezveřejňujeme, je to citlivá otázka. Můžu ale říci, že oproti stejnému období loni došlo letos k nárůstu o 340 procent," uvedl ředitel firmy pro Česko a Slovensko Tomáš Peťovský.

Český Uber je od loňského třetího čtvrtletí v zisku a s jeho výsledky je spokojený i ředitel firmy pro střední a východní Evropu Rob Khazzam. "Do Prahy mě poslali poprvé před více než třemi lety, abych zjistil, jaké jsou možnosti pro vstup Uberu do Česka. Každý člověk, kterého jsem tady tehdy potkal, mi tvrdil, že to tady rozhodně fungovat nebude. Jsem velmi pyšný na to, jak je dnes byznys Uberu v Česku udržitelný," řekl Khazzam.

Uber má v současnosti v Česku více než dva tisíce řidičů, všichni působí v Praze. Ne každý ale pracuje výhradně pro Uber. "Třetina patnerských řidičů používá aplikaci méně než 10 hodin týdně a 90 procent řidičů má i jiný zdroj příjmů," uvedl Peťovský.

V Brně, kde Uber od letošního února také fungoval, má od dubna soudem zakázanou činnost. Návrh na takzvané předběžné opatření podali běžní taxikáři, kteří Uber považují za nekalou konkurenci, připojilo se k nim i město. Krajský soud s nimi souhlasil v tom, že Uber porušuje zákon, který provoz vozů taxi upravuje. Jeho řidiči podle soudu mnohdy nemají potřebné oprávnění, auta nejsou označená jako taxi, nemají taxametr a nenesou název firmy. Uber se však hájí tím, že neprovozuje taxislužbu, ale technologickou platformu pro takzvanou smluvní přepravu.

Na Uber si stěžovali taxikáři také v Praze. Stejně jako v Brně požádali soud, aby aplikaci zakázal. S návrhem na předběžné opatření ale neuspěli, protože ho podali s více než roční prodlevou od začátku poskytování služby.

Případ Uberu i jeho estonského konkurenta Taxify, který má v Brně také zakázanou činnost a v Praze mu ji soudy tento týden povolily obnovit, ukazuje mimo jiné na to, že stát zatím nemá jasno v tom, jak služby takzvané sdílené ekonomiky regulovat.

Vláda nicméně tento týden představila analýzu, která jí má pomoci najít způsob, jak do budoucna k regulaci Uberu, Taxify i dalších služeb založených na moderních technologických řešeních, přistupovat. Ve hře je mimo jiné i otázka zdanění příjmů řidičů.

Estonsko například situaci vyřešilo tak, že zákonem vymezilo pravidla pro sdílené jízdy a navíc Uberu uložilo předávat finančním úřadům data o výdělcích řidičů. V Česku Uber osobní data státu dobrovolně předávat neplánuje. "Nikomu, a tedy ani vládám, osobní data řidičů neposkytujeme do doby, než je pro to vytvořena nějaká legislativa," uvedl Khazzam.

Firma je naopak podle Peťovského připravená sdílet s pražským magistrátem data, která by mohla přispět k zefektivnění dopravy ve městě a snížení ekologické zátěže. "Víme například to, že Uber velmi dobře funguje tam, kde městská hromadná doprava chybí nebo je nedostatečná. Bezmála polovina jízd se uskuteční z okrajových částí města nebo do nich. Častou destinací je například Chodov," uvedl ředitel Uberu pro Česko a Slovensko.

Do dalších měst v Česku se Uber rozšiřovat zatím nebude. "Momentálně se soustřeďujeme pouze na Prahu a věříme, že se podaří vrátit službu do Brna. To jsou naše současné priority," uvedl Peťovský. Do Česka v dohledné době firma nerozšíří ani možnost sdílených jízd UberPOOL, známou z některých velkých světových měst jako Londýn nebo Paříž. Služba funguje tak, že jeden řidič sveze cestou více různých lidí mířících stejným směrem. Cestující se podělí o náklady, a jízda je tak pro každého z nich levnější, než kdyby cestoval sám.

"Pražský trh na to zatím není dost velký. Když chcete cestou nabrat ještě někoho dalšího, potřebujete, aby ve stejném směru vždy bylo dost pasažérů. V malém městě se nevyplatí zajíždět někam bokem jen proto, abyste vyzvedli dalšího člověka," vysvětlil Khazam. "UberPool tu rozhodně v následujících šesti až deseti měsících nebude. Doufám ale, že někdy v budoucnu k jeho rozšíření do Prahy dojde," dodal.

Společnost Uber založili v roce 2009 Američané Travis Kalanick a Garrett Camp. Nyní firma nabízí svoje služby ve více než 600 městech v 77 zemích světa. Loni utržila celkem 6,5 miliardy dolarů, skončila ale ve ztrátě tři miliardy dolarů. Do zisku se od svého založení ještě nedostala, funguje díky zhruba 15 miliardám dolarů, jež od roku 2010 získala od investorů.

Mezi firmy, které do Uberu vložily peníze, patří například saúdskoarabský státní investiční fond, čínská internetová firma Baidu nebo v Lucembursku registrovaná investiční společnost LetterOne, za kterou stojí ruský miliardář Mikhail Fridman. Do Prahy se služba rozšířila v roce 2014, původně však nabízela pouze cesty luxusními vozy prostřednictvím prémiové služby UberBLACK.