Ani spor s prezidentem o soudní reformu, ani slabá reakce na bouři, která vykácela obří lesní plochy a odetnula tisíce lidí od elektřiny, nezpůsobily, že by popularita polské vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) přes léto klesla.

Pořád by stranu volilo 42 procent voličů, takže se strana vedená Jaroslawem Kaczyńským může dobře připravit na horký podzim, kdy chce sama pokračovat ve velkých změnách a bude čelit tlaku EU.

Evropská komise se bude snažit zavést proti Varšavě sankce za nedodržování práva.

Především však Kaczyński bude chtít prosadit soudní reformu i proti vůli prezidenta Andrzeje Dudy a také se chystá zaútočit na média a především na jejich zahraniční vlastníky.

Pokračovat bude i řada konfliktů vlády, jako například spor se samosprávami a učiteli o reformu školství, v Sejmu čeká zákon omezující nevládní organizace a ke stávce se kvůli nízkým platům chystá část pracovníků ve zdravotnictví.

42,1 procenta

je aktuální podpora vládní strany PiS v průzkumech.

Druhou v pořadí, Občanskou platformu, podporuje 22,9
procenta Poláků.

Sankce z Evropy

Konzervativní vláda minulý týden odpověděla na výtky Evropské komise ohledně soudní reformy, která spolu s předchozím ovládnutím Ústavního soudu představuje v očích Bruselu ohrožení právního státu v Polsku.

"Už třikrát jsme komisi představili svoje věcné argumenty," řekl v polském rozhlase minulý týden náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti Konrad Szymański.

Pokud jde o soudní reformu, vláda čeká, s jakými návrhy nových dvou zákonů přijde po červencovém vetu vládních zákonů prezident Duda.

Podle řady pozorovatelů to bude pro Kaczyńského příležitost, jak si se "zlobivým" prezidentem vyřídit účty.

Ekonomika jede

Vysoký růst

PiS se může chlubit vysokým tempem růstu HDP, který se v první polovině roku pohyboval kolem čtyř procent. Daří se lépe vybírat DPH, díky tomu je i přes vysoké sociální výdaje v dobré kondici státní rozpočet.

Ratingové agentury přestaly snižovat hodnocení země, S&P a Moody's ho dokonce zvýšily.

Nízká nezaměstnanost

Poláky od pádu socialismu trápila tradičně vysoká nezaměstnanost.

Ta je ale nyní na rekordně nízké úrovni 7,1 procenta a nadále klesá.

Růst do velké míry táhne domácí spotřeba, lidé se nebojí utrácet a ti nejchudší mají peníze díky programu 500+, což jsou každoměsíční příspěvky od státu na druhé a další dítě.

Rekordní počet Poláků v průzkumech tvrdí, že se jim daří hospodářsky dobře.

Evropská komise si stěžuje, že Polsko její výtky ignoruje a Kaczyński na rozdíl od maďarského premiéra Viktora Orbána nenabízí ani dílčí ústupky. Varšava "neoznámila žádné konkrétní kroky, kterými by chtěla vyřešit problémy, na něž jsme upozornili", řekl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Podle pravidel má komise dohlížet na to, že všechny země EU dodržují vládu práva.

Nejspíš se tak přiblížil okamžik, kdy by komise mohla proti Polsku spustit řízení. Timmermans potvrdil, že komise je odhodlána "použít všechny nástroje, které máme jakožto strážci evropských smluv k dispozici, pokud to bude nutné".

Členové komise by mohli ostatním zemím EU navrhnout, aby se shodly na varování, že v Polsku hrozí vážné narušení vlády práva. Pokud by takové formální odsouzení jedné členské země vydaly, bylo by to poprvé v historii EU.

Ke schválení tohoto prohlášení jsou potřeba hlasy aspoň 22 členských zemí EU. "Neumím si představit, že by tato česká vláda návrh nepodpořila," řekl HN vysoce postavený český diplomat.

Země Evropské unie by na Polsko následně mohly uvalit sankce, které by znamenaly, že by přišlo o svůj hlas na schůzkách ministrů zemí unie. Pro schválení tohoto opatření je ale potřeba jednomyslnost.

Premiér Orbán několikrát zopakoval, že by uvalení sankcí na Polsko zablokoval.

Další cíl: média a nevládky

Kaczyński se cítí silný i proto, že mu doma neroste konkurence. Opozice je slabá a rozdělená a nevyužila žádného z témat posledních měsíců k tomu, aby mobilizovala své voliče a pokusila se více sjednotit.

Podle analýzy think-tanku Polityka Insight má silná podpora PiS několik důvodů: vedle slabé opozice to jsou výborná data o růstu ekonomiky; sociální výdaje, jež reálně zlepšily životní úroveň nejchudších Poláků; válka s elitami a vyšetřování různých afér předchozích vlád a propagandistická mašinerie ve veřejnoprávních médiích.

"Podpora PiS má trvalé základy, protože Jaroslaw Kaczyński správně odhaduje a uspokojuje potřeby konzervativního elektorátu, který nedůvěřuje Západu a hospodářsky je spíš orientovaný na stát," tvrdí analýza Polityky Insight.

"A je to početnější skupina než liberálové."

Kaczyński proto bude chtít přitvrdit. V Sejmu už je zákon, který má omezit možnost financovat nevládní organizace ze zahraničí a státní peníze pro občanský, třetí sektor se mají rozdělovat prostřednictvím jedné organizace. To udeří na nevládní organizace, jež se především zabývají vzděláváním, kulturou nebo spoluprací s EU.

Během podzimu pak chce vláda také představit zákon, který by měl "repolonizovat" média − tedy oslabit pozice zahraničních (hlavně německých) mediálních koncernů v Polsku.

Kolem tohoto tématu se čeká asi nejostřejší vnitropolský spor, protože nezávislá média − představovaná hlavně televizní stanicí TVN, deníkem Gazeta Wyborcza a řadou internetových portálů a týdeníků − jsou kvůli slabosti opozice v tuto chvíli asi největší překážkou pro další rozšíření moci vládní strany.