Do roku 2020 získá české zemědělství na dotacích z EU asi šest miliard eur (přibližně 160 miliard korun). Už nyní se však rozbíhají vyjednávání o další podobě Společné zemědělské politiky. Na jednání vlády teď míří dokument, který definuje vyjednávací pozici Česka. Ta vychází vstříc hlavně velkým zemědělským podnikům.

V Česku mají agrární podniky průměrnou rozlohu 133 hektarů, což je nejvíce v Evropě. Podobná je i výměra ekologických podniků (120 hektarů). V Evropě je to pouze 16 hektarů.

Tři miliardy pro velké agropodniky

"Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost," vysvětluje pozici ministerstva mluvčí Markéta Ježková. V dokumentu, který ministr zemědělství Marian Jurečka nese na pondělní vládu a který mají HN k dispozici, se hovoří o tom, že pokud k tomu nedojde, bude potenciální ztráta na zemědělských dotacích ve výši asi 111 milionů eur ročně (přibližně tři miliardy korun).

Postoj ministerstva a zachování současného stavu zemědělských plateb, kdy si členské státy EU rozhodují o využití evropských dotací samy, podporuje Agrární komora. "Velké podniky drží z více než poloviny zaměstnanost v sektoru, hospodaří na více než polovině zemědělské půdy, chovají přes polovinu skotu a tři čtvrtiny dojnic," zdůrazňuje prezident komory Zdeněk Jandejsek a zároveň ředitel firmy Rabbit Trhový Štěpánov. Ta patří k předním zemědělským podnikům v Česku s obratem téměř sedm miliard korun.

Kromě Česka a Slovenska a ještě Velké Británie, která ovšem z EU odchází a nebude hrát při vyjednáváních o budoucí podobě zemědělských dotací významnější roli, je ale struktura zemědělství v Evropě úplně jiná.

"Šance, že si Česko svou pozici obhájí, není moc velká, protože trendy podpory zemědělství v EU míří úplně opačným směrem," myslí si Anna Michalčáková z poradenské společnosti B&P Research. Evropské zemědělství je založeno na menších a často rodinných farmách a peníze míří hlavně na podporu venkova. Česko podle ní vychází vstříc zájmům větších podniků i v penězích na rozvoj venkova, kde lze žádat o podporu na projekty ve výši 150 milionů korun. Oproti tomu v EU je to 30 milionů.

Polovina lidí v zemědělství pracuje ve velkých podnicích

Na každý hektar mohou zemědělci získat mimo jiné dotace 5442 korun na plochu, což v případě velkých zemědělských podniků znamená příjmy v řádu i desítek milionů korun.

"Zájmem drtivé většiny členských zemí je ale dotace největším podnikům zkrátit," tvrdí agrární analytik Petr Havel. Proto souhlasí, aby se platby za hektar zastropovaly a nárok na ně měla jen menší hospodářství. Nejvíce mohou být podle Havla postiženy podniky, které obhospodařují více než 1200 hektarů půdy.

Pokud Česko peníze zastropováním ztratí, budou podle prezidenta Agrární komory Jandejska chybět celému sektoru a všem provázaným odvětvím. A budou mít vliv na jejich hospodaření, neboť velké podniky udržují i méně výdělečná nebo pracovně náročnější odvětví, protože si jejich výkonnost navzájem započítávají a kompenzují.

Případné zrušení přímých plateb za hektar by to mohlo změnit a mít největší vliv na výrobu mléka, vepřového masa, drůbeže, vajec a speciálních plodin, jako jsou ovoce, zelenina, chmel nebo brambory. "Jejich produkce šla za posledních 25 let výrazně dolů a bez podpory by dále ztratily ekonomické opodstatnění," řekl prezident Agrární komory.

Opačný názor má analytik Havel. "Český postoj je zásadně špatný, protože obhajuje model velkoplošného průmyslového zemědělství s negativními dopady na krajinu," tvrdí. Podle něj Česko kvůli obhajobě zájmů velkých podniků v budoucnu přijde o nemalé peníze, které by šly využít lépe pro rozvoj venkova nebo boj se suchem. "Pokud nepředložíme plán B, jak škrtnuté peníze využít, přijdeme o ně definitivně," myslí si.

V letech 2003 až 2013 získalo Česko na dotacích 4,54 miliardy eur. A v současném finančním období, které skončí v roce 2020, to bude rekordních asi šest miliard eur (přibližně 160 miliard korun). V celé unii je na podporu zemědělství v letech 2014 až 2020 vyčleněno 313 miliard eur a dalších 96 miliard eur jde na podporu rozvoje venkova. Dohromady je to více než třetina rozpočtu EU.